Když se řekne "koření musí proudit", nejednomu vášnivému čtenáři se jistě rozzáří oči. Jedná se totiž o hlášku neodmyslitelně spjatou s jedním z nejuznávanějších děl sci-fi literatury, které dokázalo překročit hranice žánru a již přes padesát let neoslovuje pouze zapřisáhlé fanoušky fantastiky - legendární Duna z pera amerického spisovatele Franka Herberta.

Umění se pomalu začíná stávat produktem: prostě vyrobit a prodat. Jakou roli v tom sehraje umělá inteligence?

Pohádku o perníkové chaloupce zná každý. Dvě dětičky opuštěné v lese objeví chaloupku z perníku, málem skončí na pekáči její majitelky, ale nakonec se šťastně a v celku domů. Události, kterými byl příběh inspirovaný, však byly mnohem ponurejší. Ve středověku, během velkých hladomorů ve 14. století, totiž nebylo opouštění, ba dokonce i pojídání vlastních dětí, vůbec výjimkou…

Jak se dá rozvířit diskuse o lidských právech a upozornit na jejich porušování? Kromě těch tradičnějších způsobů, jako jsou nejrůznější přednášky, petice, demonstrace, osvětové kampaně a podobně, existují i méně konvenční, ale přesto evidentně vcelku účinné metody. 

Klasické pohádky, horory, dobrodružné fantasy, ulítlé komedie i lechtivé filmy. Na legendární Sněhurku se dnes dá narazit takřka všude.

Autorku vesnických románů Vlastu Pittnerovou, "literární objevitelku Žďárských hor" a alter ego o generaci mladší a známější Vlasty Javořické, dodnes oceňují etnografové za plastické popisy života na vsi i ve městě. V osobním životě si však mnoho radosti neužila.

Těžko bychom hledali někoho, kdo nezná hraběte Draculu (nebo chcete-li Drákulu), živícího se lidskou krví. Přesto i ti, kteří se s románovým antihrdinou potkali díky knižnímu, divadelnímu nebo filmovému zpracování, o něm možná nevědí vše.

Stane se superhrdinský komiks opět hlasem utlačovaných a vyděděnců?