genetika

Konstatovat, že mozek je velmi složitým orgánem, by bylo nošení dříví o lesa. Nová americká studie to ale opět připomíná čerstvým způsobem. Na Kalifornské univerzitě totiž vyvinuli technologii, které umí s vysokou věrností kontrolovat činnost velkých populací neuronů. Sloužit by mohlo k vytváření umělých vjemů či jednou dokonce i vzpomínek. 

Od drobných tmavých obyvatel jižní Afriky až po dvoumetrové Skandinávce, lidé jsou na první pohled neobyčejně různorodým druhem. Kdyby nic jiného, už tato neobyčejná variabilita dokazuje, že v minulosti prošli bouřlivou evolucí. V průběhu času ale vědci zdokumentovali také řadu konkrétních přizpůsobení. Například některá na moři žijící etnika z jihovýchodní Asie se přizpůsobila k výrazně účinnějšímu a delšímu potápění, než jaké zvládneme my ostatní.

Co mají společného zrzaví lidé a X-meni? Mnohé! Obě skupiny jsou svým způsobem "mutanty", kterým šlo v určitých obdobích o krk. A ač už zrzci a zrzky většinou nebývají terčem nebezpečných pověr a nebudí podezření, mají tito lidé stále více pozornosti, než ti s jinou barvou vlasů. Nic naplat, fascinace nejméně obvyklým odstínem vlasů prostě zůstává. V laických i vědeckých kruzích. 

Loni v květnu zatajil svět genetiky dech - objevila se totiž studie, podle níž vykazuje genový editor CRISPR daleko vyšší míru vedlejších účinků, než se do té doby myslelo. CRISPR je přitom opěvován jako potenciální "zázračný" nástroj medicín budoucnosti, který při editaci DNA oplývá doslova chirurgickou přesností. Za deset měsíců je vše jinak. Nikdo nebyl totiž s to replikací někdejší studie prokázat, že by CRISPR skutečně byl podobně chybový, a to včetně jejích původních autorů.

Různé zaručené elixíry nesmrtelnosti jsou tak staré, jako strach ze smrti sám. Čím dál častěji však také moderní věda tvrdí, že je na stopě když ne věčnému životu, tak alespoň dílčímu omlazení organismu. Testování přípravků z dílny vědců Harvardovy univerzity na zvířatech nyní prokázalo, že specificky vytvořené léky mohou umazat vnější znaky cévního stárnutí. V unikátním pokusu se podařilo obnovit růst cév, posílit svalovou vitalitu a efektivitu organismu během fyzické námahy.

Před několika lety proletěla médii senzační zpráva – obyvatelé hornického městečka skrytého kdesi v Chilské poušti nalezli pozůstatky humanoidního tvora, jakého ještě nikdo nikdy neviděl. Hned se proto vyrojila spousta spekulací, včetně možnosti, že jde o mimozemšťana. Celou záhadu rozseklo až přečtení genomu trpasličího tvora. 

Naše planeta byla mladá a ještě doutnala po posledním impaktu pozdního velkého bombardování, když kdesi v oceánech vznikl z anorganických chemických reakcí náš nejstarší společný předek - skutečně živá bytost. Tento hypotetický jednobuněčný organismus dnešní evoluční teorie nazývají Poslední univerzální společný předek alias LUCA (Last Universal CommonAncestor). Vědcům z univerzity v Groningenu se jej však nyní podařilo znovu přivést k životu.

Již podruhé za uplynulý rok vědci vytvořili zárodek bytosti, která zní jako námět ze špatného hororu. Dali vzniknout kříženci člověka a ovce, respektive přesněji chiméry člověka a ovce. Stalo se tak, když se jim dovnitř titěrného ovčího embrya podařilo zanést lidské kmenové buňky. Namísto "chodící ovce" výzkum ve skutečnosti usiluje o pokrok v pěstování náhradních orgánů. Mohlo by se mu tak podařit zachránit miliony životů ročně.