Obvykle máme tendenci přiřazovat větší smyslové výkony zvířatům, než člověku. Údaje o tom, kolikrát citlivější je čich nebo zrak toho kterého živočicha, spolehlivě dokážou přitáhnout naši pozornost a vyburcovat fantazii. Někdy na tom ale nejsme tak špatně ani my sami. Ba co víc, v některých případech zřejmě evoluce našich smyslových orgánů dosáhla maxima možného. Jak nedávno oznámil tým evropských a amerických vědců v časopise Nature Communications, naše oko je s největší pravděpodobností schopné zachytit i dopad jednoho jediného fotonu na sítnici.

Speciální teorie relativity sice "pochází" z Bernu, bez Prahy by ale možná vůbec nebyla. Právě v české metropoli se totiž jejímu autorovi, slavnému fyzikovi Albertu Einsteinovi, srovnaly myšlenky.

Povaha temné hmoty, která podle dosavadních dat tvoří zhruba čtvrtinu z celkového součtu hmoty a energie ve vesmíru, představuje jednu z hlavních záhad moderní kosmologie. Co když je ale řešením hádanky její neexistence? Podle teoretického fyzika Glenna Starkmana z Clevelandské university může být to, co považujeme za temnou hmotu, jen nám známou hmotou "v přestrojení".

Není maser jako laser, ale od jednoho vedla přímá cesta k druhému. Maser zesiluje mikrovlny, laser světlo. Oba vynálezy propojila osoba významného amerického fyzika Charlese Harda Townese.

Zahraniční tým vědců uspořádal experiment, díky kterému pozoroval magnetický moment neutronu nezávisle na jeho poloze. Tento jev má mnohem lidštější název, říká se mu kvantový paradox kočky Šklíby. S výsledky svého pokusu se odborníci podělili příspěvkem v časopise Nature Communications.