Mnoho lidí žijících v západní a střední Evropě, kteří se cítí být konzervativci, považuje ruského prezidenta Vladimira Putina za jednoho z posledních ochránců křesťanských hodnot, tradiční morálky a rodiny, a obránce své země před migranty, perverzitou a islamisty. To, že část Evropanů Putina adoruje, vězí v psychologii pubertální revolty, píše Aleš Rozehnal na webu Hlídací pes. 

Jedna z obětí mi popsala, jak ležela v posteli a partner, který byl přitom na stejné posteli, neslyšel nic, ani se mu nic nestalo. Je to záhada, kterou možná nikdy nevyřešíme, popisuje reportér prestižního amerického časopisu New Yorker Adam Entous. Kauzu kolem onemocnění 40 amerických diplomatů na Kubě mapuje přes rok. 

Po zásadních velkých demonstracích, které v ulicích Hongkongu proběhly v červnu, přičemž té největší z nich 16. června se podle organizátorů zúčastnilo až dva a půl milionu lidí, se ve městě protestuje dál. Každý víkend se konají nové demonstrace, s nižší účastí, zato však radikálnější.

Před 25 lety zemřel první vůdce komunistické Severní Koreje Kim Ir-sen. Masový vrah, který zavedl hrůzovládu ve své zemi, dvakrát navštívil i Československo. Druhá návštěva byla přitom poměrně kuriózní.

Čínský exilový umělec známý pouze pod pseudonymem Badiucao v posledních letech provokoval (nejen) Peking svými karikaturami, satirickými kresbami a uměleckými performancemi. Teď se Badiucao po letech vystupování v masce rozhodl odhalit svou totožnost.

Americký prezident Donald Trump se potřetí sešel s vůdcem KLDR Kim Čong-unem. Setkání proběhlo v hraniční vesnici Pchanmundžom. Trump s Kimem překročil demarkační linii, jako první americký prezident vstoupil na území KLDR. 

Mezi obyvateli Hongkongu panují oprávněné obavy, že pokud projde extradiční zákon, bude možné poprvé v historii kohokoli vydat k soudu do Číny, třeba i na základě politických rozhodnutí nebo obvinění z politických důvodů. Na sociálních sítích i v médiích se objevila četná svědectví o brutalitě, s jakou hongkongská policie proti převážně mladým a neozbrojeným demonstrantům zasahovala.

Americká sinoložka Andréa Wordenová strávila rok 1989 v Číně s tamními studenty. V rozhovoru pro server Sinopsis popisuje, jak tehdy Číňané mimo hlavní město vnímali události v Pekingu, demonstrace a následný masakr na náměstí Nebeského klidu, ale i to, jak se ČLR za posledních 30 let změnila.