Být pitomcem, co vystoupí z davu. Umělec nešetří čínskou vládu ani firmy, které s ní spolupracují

MAGAZÍN - Magazín autor: Sinopsis

Čínský exilový umělec známý pouze pod pseudonymem Badiucao v posledních letech provokoval (nejen) Peking svými karikaturami, satirickými kresbami a uměleckými performancemi. Teď se Badiucao po letech vystupování v masce rozhodl odhalit svou totožnost.

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: Kunotoro on Foter.com

Badiucao dlouhodobě upozorňoval na aktuální kauzy týkající se zejména otázky porušování lidských práv a sílící cenzury v Číně. V zásadě se však nevyhýbá žádnému tématu, které právě hýbe médii a světem.

Před šesti měsíci zmizel z veřejného života poté, co mu začátkem listopadu zrušili výstavu v Hongkongu. Na ní měl vystoupit po boku ruských aktivistek z Pussy Riot a hongkongského vůdce "deštníkového hnutí" Joshuy Wonga.

Čas na rozmyšlenou 

Jeden z nejaktivnějších odpůrců pekingského režimu si na západních (v ČLR blokovaných) sociálních sítích, hlavně Twitteru a Instagramu, získal značnou oblibu a svými karikaturami brnkal na nervy i samotnému prezidentu Si Ťin-pchingovi, jehož si bral často na mušku.

Po listopadových hrozbách od čínských úřadů si vzal nezbytný čas na rozmyšlenou, zda a jak bude ve svých aktivitách pokračovat. Mnoho let se mu totiž dařilo skrývat identitu, nicméně v předvečer hongkongské výstavy konané v rámci "týdne svobody slova" se ukázalo, že čínské úřady jeho totožnost už znají.

Badiucao se po několika měsících rozhodl, že se čínskému nátlaku nepodvolí – a usoudil, že nejlepší ochranou pro něj i pro jeho rodinu bude odkrýt všechny karty. Umělec se po letech vystupování v masce rozhodl odhalit svou totožnost.

Svůj návrat symbolicky naplánoval na den třicátého výročí masakru studentů na náměstí Nebeského klidu. O tom se mladý čínský umělec mimochodem dozvěděl až v roce 2006, když s přáteli sledoval nelegálně stažený film, kam kdosi z Tchaj-wanu propašoval dokument o masakru v roce 1989.

Muž se zakrytou tváří 

Badiucao, který pochází z Šanghaje, kde studoval práva, žije od roku 2009 v australském Melbourne. V místní uličce Hosier Lane proslulé pouličním uměním také formou graffiti a velkoformátových plakátů zveřejnil v minulosti některá ze svých provokativních děl.

Poslední z nich, inspirované slavnou fotografií muže snažícího se 4. června 1989 zastavit tanky, v uličce často navštěvované i čínskými turisty vylepil právě letos v předvečer kulatého výročí. V průběhu celé své dosavadní umělecké kariéry nikdy nezveřejnil své skutečné jméno ani neodhalil svoji tvář.

Autorem článku je Sinopsis 

 

Tagy: Čína zahraničí graffiti lidská práva umění a kultura diktatury a neliberální demokracie

Zdroje: Hlídací Pes

čtěte dále

Přidat komentář Vstup do diskuze