Jak přesně se stravovat, dnes řeší stále více lidí. Občas přitom hledají rady v jídelníčku předků – tradičně se tak objevuje argument, že zpracované potraviny jsou teprve moderní vynález. Objev staroegyptského sýra ruku v ruce s ještě starším prvotním chlebem ale naznačuje, že komplexněji upravovaná strava rozhodně není jenom výstřelek 20. a 21. století.

Jenom máloco je tak populárním představitelem archeologického oboru jako prosévání egyptských památek. Právě proto vzbudilo nemalé ohlasy objevení "nového" sarkofágu v Alexandrii – nejenže doposud nebyl otevřen, ale také identita těla uvnitř byla prozatím neznámá. To nejpodstatnější na novém objevu však bylo, že ani stěna, za níž byl sarkofág nalezen, nebyla zřejmě po poslední dva tisíce let porušena! Šlo tak o vzácný případ pohřebiště, které snad ušlo pozornosti vykradačů hrobek. Následné otevření sarkofágu bylo proto poněkud vystřízlivěním...

Středověké období není zrovna proslavené svými komplikovanými lékařskými zákroky a vynálezy. Tím méně si středověk asociujeme s pokročilými protetikami – například první modernější brýle vznikly v renesanční Itálii až na konci 13. století, trvalo přitom několik dalších staletí, než se v Novověku vynález rozšířil dále. Nyní však tezi o pramalé vyspělosti protéz a podobných vynálezu nahlodává odhalení středověkého válečníka, který díky své umělé končetině působí spíše jako postava ze steampunkové fantasy!

Lidská historie umí čas od času připomenout krutosti, vedle nichž blednou i nejbujnější fantazie mistrů hororu. Příkladem je nejnovější nález archeologického týmu na severu Peru: Dosud největší obětiště dětí na celém jihoamerickém kontinentu. Při zřejmě jediné události zde zemřelo na 140 dětí.

Bylo to období pádu západořímské říše a Evropa tak byla zmítána chaosem – plundrování a masakry se však odehrávaly nejen v Městě měst, ale i v malé vesničce na pobřeží ostrova Öland na území dnešního Švédska. Tým archeologů tu odkryl důkazy o tom, že kolem roku 450 našeho letopočtu byla většina osady za záhadných důvodů pobita.

Dá se dnes ještě najít skutečný poklad? Určitě ano, jak se ukázalo nedávno na německé Rujáně. A nešlo přitom jen o pár střepů a rezatých hřebíků, ale o pořádnou kopu mincí a šperků z desátého století. A navíc ne jen tak ledajakých: Zbyly tam po králi, který dal jméno i logo bezdrátové komunikaci Bluetooth.

Není známější hrobky, než této. Ač se její dlouholetý obyvatel a faraon z 18. dynastie Tutanchamon nedožil ani dvaceti let, jeho jméno znají i ti, kdo se o historii příliš nezajímají. 

Moderní technologie mohou vrhnout nečekané světlo i na sto let staré archeologické objevy. Nejnověji se tak stalo v případě analýzy DNA dvojice mumifikovaných Egypťanů pohřbených před 4000 lety. Vědci díky tomu mohli rozlousknout oříšek, nad nímž si egyptologové lámali hlavu už od roku 1907.