Podle něj je to první výzkum ženského koncentračního tábora v okupované Evropě. Jeho plocha přesahovala 18.000 metrů čtverečních a archeologové ho lokalizovali na základě snímku amerického průzkumného letounu z dubna 1945.

"Výzkum odhalil objekt táborové kuchyně, která se velice dobře zachovala jenom pár centimetrů pod dnešním povrchem. V troskách tábora jsme našli součásti vybavení jednotlivých vězeňských baráků, našli jsme také zbytky plotu. Tábor byl obehnán plotem s ostnatými dráty, které byli pod vysokým napětím. Kromě toho ostnatého drátu tady máme i porcelánové izolátory," řekl Vařeka.

Pozůstatky tábora zkoumá 15 studentů archeologie ze ZČU a britské univerzity v Cambridge a podle starostky obce Evy Třískové (nez.) je to další krok k připomenutí opomíjené historie. "Původně tady byl pozemek, který jsme nechali občas posekat. Kousek je zcela zachovalý protiletecký kryt, který svatavští občané vlastními silami očistili a vlastní iniciativou jej udržují přístupný," uvedla starostka a doplnila, že do budoucna by Svatava ráda zpřístupnila celé místo tak, aby si osudy vězeňkyň mohla připomínat i veřejnost.

"Nyní je v sokolovském muzeu drobná sbírka artefaktů, jelikož tábor byl v šedesátých letech spálen a srovnán se zemí," dodala.

Svatavský ženský koncentrační tábor byl pobočkou kmenového tábora ve Flossenbürgu. Ve Svatavě byly vězněny ženy nejen z Československa, ale i z celé okupované Evropy. Od roku 1943 do 7. května 1945, kdy tábor osvobodila americká armáda, v něm bylo vězněno až 750 žen.

Tábor nebyl vyhlazovací, ale pracovní. Ženy z něj docházely do svatavské továrny na výrobu leteckých součástek. Přesto ve Svatavě umíraly. Na jejich památku zřídil městys památník, který stovky vězněných a usmrcených žen připomíná na asi desetině původní rozlohy.

Nynější výzkum je součástí česko-polského projektu krajinné archeologie.