Věta je napsána písmem používaným v kanaánských jazycích. Obsahuje 17 znaků a zní: Ať tento kel vyžene vši z vlasů a vousů.

Podle odborníků nález přispěl k poznatkům o využití kanaánské abecedy, která se začala používat zhruba 1800 let před naším letopočtem a dala základ abecedním systémům hebrejštiny, arabštiny, řečtiny, latiny a kyrilice.

Předmět denní potřeby svědčí o tom, že lidi tehdejší doby sužovaly vši. Na hřebenu se podle nálezců našly mikroskopické stopy po tomto hmyzu.

Hřeben se našel roku 2016 v Lachiši, který býval po Jeruzalému druhým největším městem Judeje. Až loni si ale jeden profesor z Hebrejské univerzity všiml, že jsou na předmětu písmena. Archeolog Josef Garfinkel řekl, že se v minulých letech našlo více předmětů s kanaánskými slovy, avšak slova na hřebeni jsou první zachovalou celou větou.

Předchozí nálezy písmen a slov neumožnily vědcům sestavit celý smysl sdělení a odvodit z něj poznatek o každodenním životě tehdejších lidí. „Neměli jsme dost materiálu,“ řekl Garfinkel.

Hřeben ze slonoviny se našel v obvodu starobylého paláce a chrámu, což může znamenat, že pouze bohatí byli schopni číst a psát. „Je to velmi lidský text, ukázka toho, že lidé ani vši se moc nezměnili,“ řekl Garfinkel.

Kanaánci mluvili starým semitským jazykem, k němuž se vztahuje hebrejština, arabština a aramejština. Obývali území východního Středomoří a panuje přesvědčení, že jako první rozvinuli známý abecední systém písma.

Odborníci podle Garfinkela nápis na hřebenu datují do období 1700 let před naším letopočtem díky srovnání s předchozími nálezy ze Sinaje datovanými do období 1900 až 1700 let před naším letopočtem. Jenomže hřeben v Lachiši spadá až do pozdějšího archeologického kontextu. Pokusy určit jeho přesné stáří uhlíkovou metodou byly neúspěšné.

Rakouský archeolog Felix Höflmayer, který se zkoumání hřebenu neúčastnil, řekl, že použitá metoda určení stáří nemůže být považovaná za definitivní. „Nemáme dostatek raných písemných záznamů,“ řekl. Přesto řadí nález hřebenu k významným, protože pomáhá upevnit poznatky o Lachiši coby centra vývoje dávného abecedního písma. „Nález sedmnácti písmen na jediném předmětu je určitě významný,“ řekl Höflmayer.