Existují další světy vhodné pro život i někde "tam venku"? Podobně se možná při pohledu na noční oblohu alespoň jednou ptala většina z nás. Astronomové ale na otázku navazují a ptají se: Pokud ano, za jakých podmínek – kde je máme hledat a byli bychom vůbec schopni takové planety zachytit? 

Existují další světy vhodné pro život i někde "tam venku"? Podobně se možná při pohledu na noční oblohu alespoň jednou ptala většina z nás. Astronomové ale na otázku navazují a ptají se: Pokud ano, za jakých podmínek – kde je máme hledat a byli bychom vůbec schopni takové planety zachytit? Nedávná konference The Astrophysics of Planetary Habitability se zabývala právě těmito tématy. Jaké odpovědi i nové otázky nám přinesla?

Velikostí jsou srovnatelné se Zemí, ale o podmínkách panujících na jejich povrchu zatím víme velmi málo a obíhají kolem hvězdy dramaticky odlišné od našeho Slunce – to jsou tři planety, jejichž objev vzbudil velkou pozornost vědecké obce i široké veřejnosti. Jak je budeme moci zkoumat a zjistit, nakolik jsou Zemi skutečně (ne)podobné?

O sluneční soustavě jsme zvyklí uvažovat jako o místě téměř neměnném od doby záhy po jejím vzniku, ale ve skutečnosti jde o systém, který se stále vyvíjí. Příkladem mohou být Saturnovy vnitřní měsíce Mimas, Enceladus, Tethys, Dione a Rhea. Nová práce naznačuje, že se pravděpodobně po zničení předchozích měsíců vzájemnou srážkou zformovaly možná jen před pouhými 100 miliony let.

Přáli byste si letět na Mars? Možností máte několik – přihlásit se do některého z kolonizačních programů, které se při jejich dosavadním vývoji vůbec neuskuteční, pokusit se stát se astronautem v ESA, která ale na lidskou misi na Mars neklade důraz… Pokud je vám však mezi třinácti až osmnácti lety, můžete se v rámci Expedice Mars zúčastnit simulované mise tak jako letošní finalisté této soutěže. Možná se právě někdo z letošních účastníků za pár desítek let podívá na Mars doopravdy…

Potřebuje vědec filosofa a naopak? V posledních letech nabývá stará otázka nových významných rozměrů zejména v oblasti teoretické fyziky, kde je některé teorie i dílčí hypotézy prakticky nemožné otestovat. Mohou i takové teorie spolehlivě rozšířit hranice našeho poznání? Na základě čeho bychom je měli předběžně přijmout a co to znamená pro vědu jako celek?

Průzkum Rudé planety je na vrcholu a vzrušující novinky jsou na dosah. Z kazašského kosmodromu Bajkonur v pondělí odstartovala raketa Proton-M s první části evropsko-ruské mise ExoMars.

Uhodli jste, možnost b) je správně. Odbornému open-access časopisu PLOS ONE se nevyhnula pořádná bouře, když zveřejnil vědecký článek o biomechanických vlastnostech lidské ruky, v jehož abstraktu se objevilo tvrzení, že zkoumané biomechanické charakteristiky ruky se odvíjejí od designu Stvořitele za účelem pohodlného provádění každodenních úkolů. Rozhořčení na sebe nenechalo dlouho čekat.