Středomořské státy nejsou jediné, které musí řešit migrační krizi. Thajsko, Malajsie a Indonésie, tři země Jihovýchodní Asie, jsou zasažené bezprecedentním přílivem lidí a na moři zůstávají uvězněny tisíce migrantů, kterým bezprostředně hrozí smrt.

Etiopie má pověst problémového giganta stíhaného po celé 20. století válkami a hladomory. Nyní, těsně před volbami, je ale potřeba mluvit o jiné tváři Etiopie. Druhá nejlidnatější země Afriky totiž podle slov vlastních politiků prochází renesancí – a z nemocné dámy v Africkém rohu se proměňuje v africkou lvici.

Navzdory měsícům předvolebních průzkumů konzervativci premiéra Davida Camerona drtivě zvítězili v britských volbách a vládnout budou sami. Labouristé propadli a prakticky úplně zmizela třetí tradiční strana, Liberální demokraté, zatímco Skotsko ovládla Skotská národní strana, která minulý rok prostřednictvím referenda neúspěšně usilovala o nezávislost. 

V polských prezidentských volbách, které se konají v neděli, se střetně celkem jedenáct kandidátů, hlavní souboj však proběhne téměř s jistotou mezi vládními liberály a opozičními konzervativci. Současný prezident Bronislaw Komorowski ztratil dominantní pozici, rozhodne tedy zřejmě až druhé kolo.

Komunita kubánských emigrantů ve Spojený státech byla od začátku výjimečná. Oproti jiným hispánským imigrantům je vzdělanější, bohatší, úspěšnější. A také převážně pravicově orientovaná. Ovšem nyní, ve chvíli, kdy se rovnou dva kubánští Američané stali prezidentskými kandidáty republikánů, se ukazuje, že se "hispánská šlechta" mění.

Miloš Zeman navštívil Vatikán. Sešel se tam s mužem, se kterým by měl mít podle jeho vlastních slov mnoho společného. Podobá se v něčem skutečně stávající nájemce Pražského hradu s papežem Františkem? Pojďme se na to podívat podrobněji.   

První genocida 20. století slaví sto let. A spolu s ní si můžeme připomenout neslavné výročí zapírání ze strany Turecka, které od vzniku samostatného státu odmítá uznat rozsah a plánování systematického vyvražďování arménského obyvatelstva. Turecké zatloukání bohužel zatím sdílí také drtivá většina světa v obavách před poškozením vlastních zájmů.

Kompletní znárodnění argentinské železniční sítě je zatím posledním ze série kroků, kterými se argentinské hlavy státu pokouší v 21. století zvrátit vlnu privatizací z 90. let ve strategických odvětvích. K opatření přispěly také tragické nehody na zanedbávané trati, souvisí to ovšem i s blížícími se prezidentskými volbami, které se konají na podzim.