Ping pong s lidskými životy

MAGAZÍN - Magazín autor: František Kalenda

Středomořské státy nejsou jediné, které musí řešit migrační krizi. Thajsko, Malajsie a Indonésie, tři země Jihovýchodní Asie, jsou zasažené bezprecedentním přílivem lidí a na moři zůstávají uvězněny tisíce migrantů, kterým bezprostředně hrozí smrt.

Rohingyjší uprchlíci v Indonésii

Rohingyjší uprchlíci v Indonésii , zdroj: Profimedia.cz

Zatímco se pozornost celé Evropy upírá na migranty ve Středomoří a vášnivě se debatuje o kvótách navržených Evropskou komisí, intenzivní uprchlickou krizi řeší také Jihovýchodní Asie. Desítky tisíc zoufalých lidí se snaží opustit Barmu a Bangladéš a dostat se za lepším životem do Thajska, Indonésie a především Malajsie.

A podobně jako ve Středomoří se o to pokoušejí mořskou cestou, v zajetí převaděčských gangů a za cenu nejen asi 1 800 dolarů, ale také stovek lidských životů. Až osm tisíc migrantů je nyní uvězněno na moři a marně se pokouší proniknout přes hranice. Ani jeden ze zmíněných států totiž v posledních týdnech žádné další uprchlíky nepřijímá.

Řada běženců je na otevřeném moři už několik týdnů a trpí nemocemi i nedostatkem základních potravin. Reportáž BBC mluví o zoufalém pití vlastní moči ve vysokých teplotách až 34 stupňů. Štěstí mají jen ti, kterým se podařilo přistát na pevnině, třeba na malajském ostrově Langkawi, kde se jich na konci minulého týdne vylodilo už přes tisíc - můžu, žen a dětí.

Osud dalších z nich však nevypadá nadějně. Třeba mluvčí indonéské armády, generálmajor Fuad Basya, slíbil, že námořnictvo "zabrání přístupu jakékoli lodi, která se pokusí dostat do indonéských vod bez povolení". Indonéské námořnictvo podle všeho posílá uprchlíky směrem k Malajsii, která se je rovněž snaží nasměrovat k některému ze sousedů.

"Je to jako námořní Ping Pong," popsal situaci Joe Lowry z Mezinárodní organizace pro migraci deníku The New York Times a nastínil budoucnost jedné z takto uvězněných přeplněných lodí s více než osmi set lidmi na palubě. "Pokud se k těmto lidem brzy nedostane lékařská péče a nepustí je na břeh, budeme mít loď plnou těl."

Prvotní příčinou krize je dlouhodobě velmi špatné postavení muslimských Rohingyů v převážně buddhistickém Myanmaru (dříve Barmě). Barmská vojenská junta nikdy neuznala muslimy jako součást státu a nepřiznala jim ani občanství, přestože žijí v zemi po celé generace. V Myanmaru ale platí kontroverzní zákon, že každá náboženská menšina musí dokázat svůj původ před rok 1823, kdy jej ovládli Britové, což je samozřejmě prakticky nemožné.

Od roku 2013 navíc státní perzekuci doplnily útoky buddhistických davů vedených radikálními mnichy jako je třeba Wirathu, nazývající sám sebe hrdě 'budhistický Bin Ládin'. Buddhističtí radikálové věří, že je potřeba Myanmar vyčistit od cizích elementů a podařilo se jim z domovů vyhnat desítky tisíc lidí, nyní natlačených ve strašlivých podmínkách do ghett v blízkosti velkých měst.

Prokazatelně perzekuované Rohingye z Myanmaru pak na imigrantských bárkách doplňují obyvatelé mimořádně chudé a zoufale přelidněné Bangladéše, tedy typičtí ekonomičtí migranti toužící po lepším životě.

Tato situace by sama o sobě zaváněla problémy, její vyhrocení do současné podoby však zavinilo něco jiného - rozsáhlý zátah sousedního Thajska proti pašeráckým gangům.

Není žádné tajemství, že pašeráci využívali Thajsko a upláceli tamní policejní důstojníky a další úředníky k převádění Rohingyů a Bangladéšanů, zatímco z imigrantů se v rámci výnosného byznysu často stávali doslova otroci, nucení právě na území Thajska pracovat ve strašlivých podmínkách, než se dostali do vysněné Malajsie.

Jenže když nyní thajská policie s hrůzou objevila masové hroby imigrantů, kteří zemřeli hladem, a rozhodla se celou síť rozbít, pašeráci zpanikařili. Zatímco se zatýkali thajští policisté, úředníci a padaly hlavy, pašeráci začali imigranty opouštět přímo na moři uprostřed cesty. Jiní pokračují v obchodě, ovšem už nemohou využít blízké Thajsko jako přestupní stanici a na dlouhou cestu nemají dost zásob ani kapacity.

Nyní se zasažené státy musí vyrovnat se situací, na jakou v žádném případě nebyly připraveny, a kterou dlouhodobě nezvládají ani o mnoho bohatší evropské státy. Thajsko už oznámilo svolání summitu na 29. května, na kterém se bude hledat řešení s mezinárodní pomocí.

Je však otázka, jestli dokáže zachránit šest až osm tisíc lidí, kteří právě teď umírají na moři. 

Tagy: uprchlíci zahraničí svět migranti populace a společnost uprchlická krize

Zdroje: Vlastní