Po letech pádu do nicoty se Libyi blýská na lepší časy. Do země připlula v pořadí již třetí vláda v čele s ministerským předsedou Fáizem Sarrádžem, aby se usadila v hlavním městě. A vzápětí se mezinárodně neuznávaná, problémová islamistická vláda překvapivě vzdala moci ve prospěch Sarrádžovy "vlády národní jednoty". Libye ale zdaleka nemá vyhrálo. 

Barma (neboli oficiálně Myanmar) na to čekala více než půl století: Ve středu 30. března poprvé od převratu v roce 1962 složil prezidentskou přísahu civilista, Tchin Ťjo. Donedávna neproniknutelná země tak alespoň formálně završuje čtyři roky trvající proces otevírání se světu a zmírňování tvrdé diktatury vojenské junty.

Americký prezident Barack Obama po Kubě navštívil také Argentinu. Zatímco ho však Kubánci vítali, Argentinci projevili o poznání méně nadšení. Především kvůli čtyřicetiletému výročí nástupu kruté vojenské diktatury, na jejíchž zločinech se podobě jako jinde v Latinské Americe ze začátku podílely i Spojené státy.

Levice v Latinské Americe od začátku 21. století zřejmě nezažila horší rok, než byl ten předchozí. V Argentině skončila dlouholetá vláda Justicialistické strany. Ve Venezuele drtivě prohrál Nicolás Maduro, nástupce populárního Cháveze, parlamentní volby a u moci se drží jen pomocí diktátorských praktik. Dokonce i v Bogotě, hlavním městě Kolumbie a jednom z nejdůležitějších měst celého kontinentu, v říjnu neuspěl levicový starosta Enrique Penalosa.

Gibraltar, malá výspa Velké Británie na jihu Pyrenejského poloostrova, má obavy z blížícího se referenda o setrvání v Evropské unii. Ne bezdůvodně. Stejně jako další často opomíjené části Spojeného království by totiž mohl v případě Brexitu přijít o hodně.

Saúdská Arábie usilovně pracuje na potopení maličkého Libanonu. Důvodem je širší konflikt s šíitským Íránem, který má v zemi vliv prostřednictvím radikálního hnutí Hizballáh. Trestná výprava však může mít ničivé následky pro celý Libanon a tím pádem i pro Evropu.

Za obzorem pozornosti se římskokatolická církev ocitá v dalších problémech kvůli globální sérii skandálů ohledně zneužívání nezletilých. Nejvýše postavený australský duchovní, kardinál George Pell, totiž vypovídal před zvláštní vyšetřovací komisí. Papež František přitom přes ostrou rétoriku nedělá dost, aby se jeho církev se skandály skutečně vyrovnala.

Zoufalý boj o uchování svobody slova vstoupil v Turecku do další fáze. Ústavní soud nařídil propuštění dvou protiprávně držených novinářů kritických k autokratickému prezidentu Erdoganovi. Těžko ale dokáže zastavit ničivý trend umlčování kritiků režimu v médiích i mimo ně.