"Oválná pracovna je soukromou pracovnou prezidenta a je na něm, aby si ji vyzdobil, jak chce," řekl Johnsonův tiskový mluvčí. Bidenovi dělá na jeho novém pracovišti společnost několik bust, mezi nimi například busta Césara Cháveze - aktivisty za práva lidí z Latinské Ameriky.

V roce 2016 Johnson ještě jako londýnský starosta v bulvárním deníku Obamovo rozhodnutí odstěhovat bustu předsedy vlády Churchilla z Oválné pracovny okomentoval tím, že za tím mohou stát "antipatie částečně keňského prezidenta k Britskému impériu". Obamův otec pocházel z Keni, která byla dříve součástí Britského impéria. Johnson je autorem biografie o Churchillovi, který během své dlouhé politické kariéry působil také jako ministr kolonií. V podobném duchu jako Johnson se, jak píše na svém webu televize CNN, vyjadřovali někteří američtí republikáni. Někdejší arkansaský guvernér Mike Huckabee poznamenal, že když "Barack Obama vyrůstal, pravděpodobně slýchával, že Britové jsou bandou imperialistů, kteří pronásledovali jeho dědečka".

Taková prohlášení na adresu Obamy vyvolala velké pobouření. Později se navíc ukázalo, že jednu bustu Churchilla má americký prezident ve své soukromé rezidenci. V Oválné pracovně byla druhá busta, kterou jeho předchůdci ve funkci Georgi Bushovi mladšímu zapůjčila britská vláda. Po Bushově odchodu z úřadu ji Obamova administrativa vrátila do Británie. Churchillova hlava se v Oválné pracovně znovu objevila s příchodem republikána Donalda Trumpa. Podle CNN o ni jeho tým britskou vládu požádal a někdejší premiérka Theresa Mayová, která za ním zavítala coby první návštěva ze zahraničí, mu ji dovezla.

Podle Fauciho je osvobozující smět pod Bidenovým vedením mluvit otevřeně

Přední americký imunolog Anthony Fauci při prvním brífinku jako poradce nového šéfa Bílého domu Joea Bidena pro otázky týkající se pandemie covidu-19 řekl, že je po odchodu prezidenta Donalda Trumpa osvobozující se opět moci soustředit na vědu a hovořit o pandemii otevřeně, aniž se musí obávat následků.

Fauci hovořil ve čtvrtek na brífinku k pandemii covidu-19, která si ve Spojených státech vyžádala na 410 000 životů. Jednou z otázek, která mu byla položena, se týkala jeho vnímání nové administrativy ve srovnání s tou předchozí. "Nechci se k tomu vracet, víte, k historii. Je však naprosto jasné, že byly řečeny věci, ať se to týkalo hydroxychlorochinu a dalších podobných záležitostí, které byly velmi nepříjemné, protože se to nezakládalo na vědeckých faktech. Mohu vám říct, že mě vůbec netěší být v situaci, kdy odporuji prezidentovi," řekl. Dodal, že bylo těžké odporovat, aniž by se neobával, že to bude "mít následky".

Trump dlouho vyzdvihoval antimalarikum hydroxychlorochin, které se nakonec ukázalo být při léčbě covidu-19 neúčinné. Exprezident se také dlouho vyhýbal nošení roušky a mnohokrát prohlásil, že koronavirus nakonec sám od sebe zmizí.

Fauci naznačil, že pod Bidenovým vedením může mluvit k tématům na základě svých odborných znalostí. "Myšlenka, že sem můžete přijít a mluvit o tom, co víte, o důkazech, o vědě, a vědět, že to je vše, necháte mluvit vědu, je to poněkud osvobozující pocit," uvedl. "Jedna z věcí, kterou budeme dělat, je, že budeme vždy zcela transparentní, otevření a upřímní," poznamenal. "Pokud budou nějaké problémy, nebudeme ukazovat prstem, ale budeme je řešit a vše, co budeme dělat, se bude zakládat na vědě a důkazech," zdůraznil. Pravidlem za Bidenovy administrativy podle Fauciho bude: "Pokud neznáte odpověď, nehádejte".

Osmdesátiletý Fauci patří k nejrespektovanějším vědcům v USA a sloužil za vlád republikánských a demokratických prezidentů. Od roku 1984 je ředitelem Národního institutu pro alergie a infekční onemocnění (NIAID). Trumpovo zlehčování pandemie Fauci opakovaně veřejně zpochybňoval. V říjnu Trump Fauciho označil za pohromu a řekl, že Američany "již nebaví poslouchat Fauciho a další idioty". Stalo se tak krátce po odvysílání rozhovoru, v němž Fauci řekl, že jej nepřekvapilo, když se prezident nakazil koronavirem.

Senát potvrdil generála Austina do čela Pentagonu

Americký Senát schválil generála ve výslužbě Lloyda Austina do funkce ministra obrany v administrativě demokratického prezidenta Joea Bidena. 

Kongres ve čtvrtek otevřel cestu pro rychlé potvrzení Austina do funkce. Kandidátovi nominovanému Bidenem udělil výjimku ze zákona, který vyžaduje, aby bývalí členové americké armády před usednutím do čela Pentagonu strávili mimo ozbrojené složky alespoň sedm let. Austin armádu opustil v roce 2016.

Sněmovna reprezentantů schválila výjimku pohodlnou většinou 326 ku 78. Senát projevil svou podporu Austinově kandidatuře tím, že hlasoval záhy po sněmovně, výjimku schválil 69 hlasy pro ku 27 proti. O samotném Austinově potvrzení do funkce rozhodl poté opět Senát, kde mají demokraté převahu díky viceprezidentce Kamale Harrisové, jež disponuje pravomocí rozhodnout vyrovnané hlasování. Demokraté i republikáni mají v horní komoře shodně 50 křesel.

Kongres schválil podobnou výjimku od druhé světové války pouze dvakrát, podruhé teprve před čtyřmi lety, kdy ji obdržel kandidát tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa Jim Mattis. Před ním ji získal naposledy George Marshall v roce 1950. Princip civilní kontroly nad ozbrojenými složkami je hluboce zakořeněný v americkém politickém systému, mimo jiné kvůli obavám zakladatelů USA z možných vojenských převratů. Proto je prezident ze své funkce vrchním velitelem vojenských sil a vojenští lídři nemohou volně přecházet z armádních postů do pozice ministra obrany.