Dnes je pondělí 29. listopadu 2021., Svátek má Zina
Počasí dnes 2°C Sněhové přeháňky

„Chceme právo se rozhodnout.“ Ženy v Latinské Americe demonstrovaly za legalizaci interrupcí

„Chceme právo se rozhodnout.“ Ženy v Latinské Americe demonstrovaly za legalizaci interrupcí
Mnohé demonstrantky byly oblečené v zeleném a měly zelené šátky, které jsou symbolem boje za legalizaci interrupcí zejména v Latinské Americe | zdroj: Profimedia

Tisíce žen v řadě měst Latinské Ameriky v úterý demonstrovaly za legalizaci interrupcí.

Interrupce jsou ve většině zemí regionu povoleny jen ve výjimečných případech, v několik státech této oblasti platí jejich absolutní zákaz. Uvedla to agentura AFP. V úterý, na něž připadl Mezinárodní den za bezpečný potrat, dolní komora chilského parlamentu schválila zákon legalizující přerušení těhotenství do jeho 14. týdne.

V chilské metropoli a v hlavních městech Mexika, Peru, Kolumbie, Ekvádoru či Venezuely vyšly v úterý do ulic tisíce žen s transparenty požadujícími legalizaci potratů, například „Potrat je historický dluh demokracie“, „Chceme právo se rozhodnout“ či „Legální a bezpečný potrat“, které některé z nich sprejovaly na zdi.

Mnohé demonstrantky byly oblečené v zeleném a měly zelené šátky, které jsou symbolem boje za legalizaci interrupcí zejména v Latinské Americe.

V zemích Latinské Ameriky je podle AFP nyní legální dobrovolné přerušení těhotenství jen v Uruguayi, Argentině, Guyaně, na Kubě a několika státech mexické federace. V dalších zemích je legální interrupce ve výjimečných případech, například po znásilnění či v případě ohrožení života ženy.

Absolutní zákaz přerušení těhotenství platí v Nikaragui, Hondurasu, Dominikánské republice, na Haiti či v Salvadoru, kde bylo odsouzeno za potrat několik žen i ke 30 letům vězení. To je srovnatelné s trestem za vraždu. Z evropských zemí platí absolutní zákaz potratů na Maltě či v Andoře.

Úterní schválení legalizace potratů dolní komorou chilského parlamentu, kde pro hlasovalo 75 poslanců a 68 bylo proti, označila agentura AFP za historické. Ač zákon ještě musí schválit tamní Senát. Ještě před několika lety by v této katolické zemi byla taková debata nemyslitelná. Podle ní ke změně postoje mnohých Chilanů přispěly i skandály katolické církve, jejíž představitelé se v minulosti dopouštěli sexuálního zneužívání či tyto případy zamlčovali.

Vyšetřované kauzy se týkají několika stovek obětí, z nichž zhruba polovina byla v době činů nezletilá. Podle nedávného průzkumu místního think tanku CEP nyní jen asi 20 procent Chilanů důvěřuje místní církvi.

V Chile platil do roku 2017 absolutní zákaz interrupcí, který zavedl v roce 1989 diktátor Augusto Pinochet, jen několik měsíců předtím, než opustil úřad prezidenta.

Za vlády socialistické prezidentky Michelle Bacheletové byl zákaz zrušen, a přerušení těhotenství je tak v Chile možné v případě, že těhotenství ohrozí život ženy, u plodu je zjištěna genetická vada či dispozice pro smrtelnou nemoc nebo v případě, že těhotenství je důsledkem znásilnění.

Před hlasováním v chilském Senátu ještě poslanci mohou normu mírně upravit, její podstata se ale už měnit nemá.

Zdroje: