Dnes je čtvrtek 25. dubna 2024., Svátek má Marek
Počasí dnes 8°C Polojasno

Česko zmrazilo ruský majetek za miliardu, hrozí i konfiskace

Česko zmrazilo ruský majetek za miliardu, hrozí i konfiskace
Zbyněk Stanjura | zdroj: Jan Handrejch / Právo / Profimedia

Česká republika dosud zmrazila ruský majetek v zemi za téměř miliardu korun. Bude-li tento majetek označen jako možná podpora válečných zločinů Ruska, je do budoucna ve hře i jeho konfiskace, řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce ministr financí Zbyněk Stanjura.

Vláda prověřuje možnosti konfiskace zmrazeného ruského majetku. Státy EU dosud zmrazily kvůli válce na Ukrajině majetek za 37 miliard eur. Unie podle eurokomisařky Věry Jourové plánuje posílit mandát justiční agentury Eurojust pro vyšetřování zločinů na Ukrajině.

Zmrazování ruského majetku je součástí sankcí vůči Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. Se zmrazeným majetkem jeho majitelé nemohou nakládat. Do budoucna je ve hře i jeho propadnutí, což v případě propojení majitelů s ruským režimem a podporou ruské agrese na Ukrajině, doporučil eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders. Česká vláda podle Stanjury možnosti konfiskace zmrazeného majetku prověřuje, jednou z možností je i přijetí zvláštních zákonů.

Praha chystá vlastní sankční seznam, který by postihoval podporovatele ruského režimu v tuzemsku nad rámec dosavadních sankcí EU. Podle ministra pro legislativu a předsedy Legislativní rady vlády Michala Šalomouna už podobný seznam v zatím neschválené verzi existuje.

Mezi dosud zmrazeným ruským majetkem jsou podle Stanjury například i peníze jednoho z poslanců ruské Státní dumy, případně jeho rodiny. Kdyby se prokázalo propojení majitelů obstaveného majetku s ruskou agresí na Ukrajině, bylo by podle něj možné tyto peníze zabavit i na základě stávajících zákonů.

Podle Šalomouna je v současné době prioritou přijetí tuzemského tzv. Magnitského zákona, který by uvaloval sankce na ruské činitele odpovědné za podporu válečných zločinů. Ten by měl fungovat na základě připravovaného sankčního seznamu. Řešit by podle Šalomouna měl především další zmrazování majetku, nikoli zatím jeho konfiskaci. Vláda by se jeho návrhem měla zabývat do konce května. Šalomoun naopak zatím nechce jít cestou ústavního zákona, který by podle ministra byl pro případné konfiskace nutný. Pro přijetí ústavního zákona, který doplňuje nebo mění ústavu, je potřeba tzv. kvalifikovaná většina tří pětin poslanců i senátorů. Šalomoun v této souvislosti podotkl, že je do budoucna možné přijetí legislativy ke konfiskacím na unijní úrovni, kterou by poté bylo možné uplatňovat i v Česku.

Zdroje: