Dnes je středa 4. prosince 2024., Svátek má Barbora
Počasí dnes -1°C Skoro zataženo

Aktualizováno: Česko bude každoročně vynakládat nejméně dvě procenta HDP na obranu

Aktualizováno: Česko bude každoročně vynakládat nejméně dvě procenta HDP na obranu
Jana Černochová a Petr Pavel (ilustrační foto) | zdroj: Petr Horník / Právo / Profimedia

Česko zřejmě bude ze zákona vynakládat každoročně nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Vládní předlohu, která má vedle zakotvení obranných výdajů také zajistit stabilní financování nákladných obranných projektů k modernizaci armády, dnes schválila Poslanecká sněmovna hlasy koaličních poslanců a poslanců opozičního hnutí ANO.

Návrh zákona odolal snaze opozičního hnutí SPD o zamítnutí a zamíří k projednání do Senátu.

Ke zvýšení obranných výdajů nejméně na dvě procenta HDP se Česko opakovaně politicky zavázalo v Severoatlantické alianci. Návrh zákona by měl nabýt účinnosti od července a vztahoval by se již na státní rozpočet příštího roku. Oproti střednědobému rozpočtovému výhledu by tak ministerstvu obrany mohly podle důvodové zprávy vzrůst v roce 2024 příjmy asi o 21,5 miliardy korun. Plány dosud počítaly s obrannými výdaji 130 miliard korun.

Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg chce na červencovém summitu NATO ve Vilniusu navrhnout, aby dosavadní cíl dvou procent HDP pro zbrojní výdaje nebyl stropem, ale minimálním prahem, z něhož by rozpočty jednotlivých zemí měly vycházet.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že závazek je důležitý pro budování vlastní obrany. „Vybírání mírové dividendy“, jak uvedla, skončilo loni v únoru po ruské vojenské invazi na Ukrajinu. „Modernizaci našim vojákům dlužíme,“ poznamenala ministryně. Všechny předchozí vlády, když bylo nutné hledat úspory, braly nejprve armádě, poznamenala.

Ministryně vyzdvihla, že se předpis podařilo schválit před summitem ve Vilniusu. „Že pan prezident a jeho tým budou moci na summitu říct, že ČR udělala další krok k tomu, abychom plnili dvě procenta HDP již v příštím roce,“ řekla. Ocenila také postoj ANO. „Na obraně a bezpečnosti by se neměla dělat politika, měla by tam fungovat nějaká zásadní shoda, alespoň mezi těmi demokratickými stranami, které mají nějaký podobný pohled na geopolitickou situaci,“ řekla novinářům.

Předchůdce Černochové na ministerstvu a nynější předseda sněmovního branného výboru Lubomír Metnar (ANO) řekl, že hnutí vždy podporovalo a podporuje stálý růst obranného rozpočtu k naplnění aliančního závazku. „Bude nás velmi zajímat, jak bude skokové navýšení finančních prostředků účelně využito,“ uvedl.

Za nestandardní označil zákonné zakotvení obranných výdajů Radek Koten z SPD. „Schodky státních rozpočtů a rostoucí státní dluh hovoří jasně proti,“ míní. Armáda navíc podle Kotena nedokáže peníze smysluplně vynaložit a půjde o plýtvání. Stát by měl v souvislosti s nynější inflací pomáhat obyvatelům a firmám, dodal. 

Do celkových obranných výdajů by se mohly podle předlohy započítávat i výdaje jiných ministerstev a úřadů. Tyto výdaje by ale musely splňovat vymezení stanovená v dokumentech NATO. Návrh zákona předpokládá, že ostatní resorty budou své plány obranných výdajů tři roky dopředu oznamovat ministerstvu obrany, které je zahrne do obranného rozpočtu. Sněmovna zamítla pozměňovací návrh Pavla Růžičky (ANO), aby rozhodovala vláda, pokud by ministerstvo obrany požadavek jiného ministerstva odmítlo.

Předloha změní pravidla pro financování velkých víceletých projektů se zásadním dopadem na obranyschopnost státu a náklady vyššími než 300 milionů korun. Bude o nich rozhodovat kabinet. Ministerstvo obrany na ně bude mít každý rok souhrnnou částku, peníze bude moci na jednotlivé projekty používat jednodušším způsobem.

Návrh zákona také mění rozpočtová pravidla. Stanoví mimo jiné to, že účty podřízené státní pokladně budou muset mít nově také státní podniky a národní podnik Budějovický Budvar. Účty budou vést v České národní bance, jinde si je budou moci založit po souhlasu ministerstva financí.

Obrana zvažuje, že kvůli lékaři vyšle do Koreje svého zástupce

Ministerstvo obrany zvažuje, že do Jižní Koreje vyšle svého zástupce jako podporu lékaři, který v zemi údajně v opilosti obtěžoval hygieničku. Snaží se mu také zajistit právní služby a získat od korejské strany potřebné dokumenty. Zajistilo mu po telefonu pomoc psychologa. Ministerstvo obrany to uvedlo na twitteru, kde se ohradilo proti tomu, že lékař v Koreji zůstal bez podpory.

Lékař s hodností podplukovníka minulý týden přicestoval do Koreje s delegací ministra dopravy Martina Kupky (ODS). Server iDNES.cz napsal, že v opilosti plácl přes zadek ženu, která cestujícím v Busanu měřila teplotu. Lékař dnes v rozhovoru pro server Seznam Zprávy odmítl, že by ženu obtěžoval, ale i to, že by byl v tu chvíli opilý. Případem se zabývají tamní úřady, doktor zatím nemůže ze země odcestovat, podle velvyslance Gustava Slamečky v cele není.

„Tvrzení, že český lékař zůstal v Koreji bez podpory, je nepravda a velmi subjektivní hodnocení některých členů delegace, kteří rozhodně nemají všechny informace, přestože jejich pomoc je samozřejmě vítaná,“ uvedlo ministerstvo na twitteru. Poznamenalo, že poskytuje ministerstvu zahraničí, které má záležitost na starost, veškerou součinnost. „Od počátku resort usiluje o to, aby se případ objektivně a co nejrychleji vyřešil. Samozřejmě komunikujeme s lékařem, který byl nucen zůstat v Koreji, snažíme se mu zajistit potřebné právní služby nebo získat od korejské strany protokol a další potřebné dokumenty,“ poznamenal úřad.

Dodal, že lékaři byla zajištěna alespoň po telefonu psychologická pomoc z České republiky. Ministerstvo zároveň zvažuje vyslání svého zástupce. „Ovšem vzhledem k citlivosti případu není možné i v zájmu českého lékaře komentovat detaily a vzkazovat podrobnosti prostřednictvím médií,“ doplnil úřad.

Lékař dnes serveru Seznam Zprávy řekl, že ženu neplácl a žádný alkohol nepil. Jako člen posádky zůstal v letadle jako jeden z posledních, když podle něj žena „udělala hysterickou scénu a začala brečet“. Absolvoval poté desetihodinový výslech, při kterém se žena chovala klidně a konzistentně. Když ale dorazil její nadřízený, „předvedla opět hysterickou scénu jako v letadle“.

Událost dává do spojitosti s dostavbou jaderné elektrárny v Dukovanech. „Nemám důkaz, ale hovořil jsem s právníky, kteří se domnívají, že ta žena může být najatá z Westinghouse,“ uvedl. Tendru na nový blok se účastní severoamerický Westinghouse i jihokorejská firma KHNP. Ministerstvo zahraničí prostřednictvím mluvčího Daniela Drakea ČTK ke spekulaci sdělilo, že jde o nesmysl.

Ministerstvo obrany po incidentu uvedlo, že se chystá lékaře potrestat. Doktora se v dopise adresovaném ambasádě v Soulu, ministerstvům dopravy, obrany a zahraničí a úřadu vlády zastalo pět podnikatelů. Informoval o tom v neděli server Seznam Zprávy. Podle podnikatelů, kteří rovněž cestovali s delegací, se incident, pokud se stal, tak omylem kvůli stísněnému prostředí uličky letadla a chaosu při provádění hygienické kontroly.

Cestu spolu s Kupkou absolvovalo více než 50 zástupců českých firem z Hospodářské komory ČR. Delegace nejprve navštívila Singapur, poté Jižní Koreu. Cílem bylo posílit spolupráci v logistice, kosmických aktivitách a moderních technologiích, v nichž oba asijské státy patří ke světové špičce.

Zdroje: