NATO a EU, které mají většinu členů společných, se už na summitu v roce 2016 ve Varšavě dohodly na spolupráci v řadě konkrétních oblastí. Kromě kooperace třeba v boji s kybernetickými či hybridními hrozbami, anebo při námořních operacích, to už tehdy byla také otázka "vojenské mobility".

Ta by se podle Stoltenberga nyní měla stát jedním z klíčových prvků společných snah. Je podle něj zásadní, souvisí totiž s případným rychlým posilováním jednotek, které aliance v posledních letech rozmístila v Pobaltí a jinde na svém východním křídle v reakci na chování Ruska.

"Jednotky můžeme po Evropě snadno přesouvat už nyní, všichni vidíte, že to jde," řekl novinářům americký ministr obrany James Mattis. Byrokratická národní omezení, která platí v době míru, podle něj v krizi "pravděpodobně" zmizí. "Chceme, aby se stalo normou, ne jen reakcí na krizovou situaci. Zvýšení vojenské připravenosti je v zásadě výrazem našeho odhodlání podpořit v případě ohrožení spojenecké země," dodal.

Stoltenberg i Mattis s novináři mluvili na okraj jednání aliančních ministrů obrany, kteří v Bruselu už ve čtvrtek rozhodli o vzniku dvou velitelství odpovědných za přesuny sil přes Atlantik a po Evropě.

Zrušit cla a poplatky

Evropská unie má svůj vlastní plán na investice do potřebné infrastruktury či do modernizace. Obě organizace podle šéfa NATO spolupracují v tom, aby takové investice braly v potaz reálné potřeby přesunu aliančního vybavení. Konkrétní parametry a požadavky už od Stoltenberga dostali šéf Evropské komise (EK) Jean-Claude Juncker i předseda Evropské rady Donald Tusk. S nimi chce navíc generální tajemník aliance před summitem NATO příští měsíc podepsat společnou dohodu o další spolupráci.

"Vojenská mobilita se ale netýká jen infrastruktury, ale také odstraňování překážek, jako je byrokracie, poplatky a cla. Mělo by být snadné přesouvat síly z Toulouse do Tallinnu, pokud to bude potřeba," upozornil Stoltenberg.