Který z evropských monarchů je nejbohatší?

Našinec, který pozoroval okázalé střídání stráží před Buckinghamským palácem v Londýně, by mohl snadno nabýt dojmu, že britská královna Alžběta II. Tím spíš, že panovnice, byť jen formálně, stojí v čele ostrovní velmoci a celého Commomwealthu – společenství pěti desítek někdejších britských kolonií.

Kdyby se však královna zeptala svého zrcadla "řekni mi, který z evropských monarchů je nejbohatší?", dostala by odpověď: kníže Jan (Hans) Adam II.

Vládce Lichtenštejnska pravidelně obsazuje první místo v žebříčku nejbohatších evropských panovníků, který každoročně sestavuje časopis Forbes. Magazín jeho majetek odhaduje na 3,5 miliardy dolarů (84 miliard korun). Jan Adam je přitom hlavou nevýznamného pidistátu, který leží na dvou alpských svazích a v němž žije 37 tisíc obyvatel, což je srovnatelné s Českou Lípou nebo Třebíčí.

Ještě menší stát má za sebou monacký princ Albert II., jemuž s majetkem jedné miliardy dolarů (24,5 miliardy korun) patří druhá příčka.

Teprve na třetím místě je Alžběta. Její majetek Forbes vyčíslil na 530 milionů dolarů (12,6 miliardy korun).

Kostelní myš z Buckinghamu

Poměřováno Janem Adamem je britská královna chudá jako kostelní myš. Jak je to možné?

Jednoduchá odpověď: Většina Alžbětina majetku je spojena s královským majestátem, královna s ním nemůže svobodně nakládat. Pouze z něj pobírá "desátky". Forbes ho proto do osobního jmění nepočítá.

V  osobním vlastnictví má panovnice z rodu Windsorů jen zámky Sandringham v Anglii a Balmoral ve Skotsku, několik statků, kolekci šperků, sbírku poštovních známek a investiční portfolio složené z blue chip akcií největších britských společností. Dohromady necelých 13 miliard korun. A to je pouze zlomek bohatství, které nashromáždil rod Lichtenštejnů.

Další královnino jmění patří do portfolia nazývaného Crown Estate, které se dědí mezi britskými panovníky jako korunovační klenoty. Formálně sice patří panovnici, reálně však vládě. Královna o majetku v Crown Estate nerozhoduje, nemůže ho například prodávat ani ho rozmnožovat nákupy.

Crown Estate spravuje stejnojmenná investiční skupina jmenovaná ministrem financí. Ze zisků portfolia vyčleňuje Windsorům 15 procent (loni 37,9 milionu liber, tedy 1,4 miliardy korun).

A co do Crown Estate patří? Zejména Buckinghamský palác, hrad Windsor, palác Hampton Court, obchodní domy na londýnské Regent's Street, dostihové závodiště v Ascotu, tisíce hektarů venkovské půdy, mořského dna i část britského pobřeží. A také obrazy z královské sbírky.

Hodnota Crown Estate byla letos v srpnu vyčíslena na 9,4 miliardy liber (352 miliard korun). Královna však má nárok pouze na zmíněný podíl na zisku. A ani ten nemá jistý. Poslanci Dolní komory teď debatují, zda by se neměl snížit, nebo zda by Alžběta neměla jeho větší část věnovat na opravu a údržbu Buckinghamského paláce.

Ztracená bitva o Moravu

Lichtenštejnům do majetkových záležitostí politici nemluví. Jak jinak, tento rod má na rozdíl od Windsorů politickou moc. Ostatně, s  jejich jménem je spojen i název státu.

Nahlíženo z Česka, je zajímavé, jak rod dokázal svůj majetek rozšířit na více než 80 miliard korun. Vždyť po druhé světové válce byli Lichtenštejnové zchudlou šlechtou, přišli o veškerý majetek na Moravě a v Čechách. Zámky, statky a umělecká díla jim byly zabaveny na základě prezidentského dekretu z června 1945, kterým se konfiskoval majetek "zrádců a nepřátel českého a slovenského národa podporujících německé okupanty". 

Nynější panovník Jan Adam II. odhadl, že v Československu před 70 lety přišel rod o téměř 80 procent majetku. "Po (druhé světové) válce jsme byli ve špatné situaci. Ztratili jsme mnoho majetku a můj otec musel financovat knížectví prodejem půdy a obrazů," řekl v rozhovoru pro Financial Times.

Po roce 1989 žádali Lichtenštejnové své majetky zpět. Chtěli vrátit zejména svá historická sídla – zámky Valtice a Lednice na Břeclavsku, statky, desítky tisíc hektarů půdy i vzácné obrazy. Jenže žádná z československých a později českých vlád jim nevyhověla a restituční zákony přijaté po roce 1990 se na jejich majetky nevztahují.

Lichtenštejnové se nicméně nároků na konfiskované majetky nevzdali a v ústavě Lichtenštejnského knížectví je panovník dodnes prohlašován za vévodu opavského a krnovského. Není divu, rozloha pozemků, které rodu patřily na Moravě, mnohonásobně převyšovala rozlohu zemičky vklíněné mezi Rakousko a Švýcarsko (160 km2).

Monarchové nebo bankéři?

Nyní je zdrojem bohatství Lichtenštejnů kromě nemovitostí a půdy doma i v cizině (zejména v Rakousku) především investiční banka LGT. Říká se jí také "lichtenštejnská", protože ji stoprocentně vlastní rodina Lichtenštejnů.

Banka spravuje přes sto miliard švýcarských franků (více než 2,5 bilionu korun). Její hodnota je vyčíslena na 2,6 miliardy dolarů (63,7 miliardy korun).

Banka neblaze proslula jako útočiště cizinců (zejména Němců), kteří potřebovali schovat peníze před daňovými úřady v domovské zemi. Až před pěti lety německá vláda přiměla Lichtenštejny, aby úroky z vkladů danili a posílali je vládám států, odkud střadatelé pocházejí.

Pro hodnotu jmění Lichtenštejnů je ale podstatné především to, že na rozdíl od majetku Windsorů je jejich veškerý majetek oddělen od státu. Vláda nebo parlament proto do majetkových a finančních záležitostí knížecí rodiny nemohou strkat nos. O tom si královna Alžběta a Windsorové mohou nechat jen zdát.