Dnes je pátek 19. dubna 2024., Svátek má Rostislav
Počasí dnes 8°C Slabý déšť

Komentář: Mohli bychom bohatnout rychleji. Proč se to nedaří?

Komentář: Mohli bychom bohatnout rychleji. Proč se to nedaří?
Češi, aspoň někteří, mají co zapíjet. A mají na to | zdroj: Wikipedia.cz

Jsme nejbohatší národ bývalého sovětského bloku. Ale skromnost stranou: Máme na to být ještě bohatší.

Češi jsou bohatí i chudí. Podle toho, s kým se srovnávají. V porovnání se souputníky z někdejšího sovětského bloku jsou co do bohatství dokonce šampióny.

Vyplývá to ze studie Global Wealth Report 2018 (tady v PDF), která zkoumá úspory a dluhy v 53 státech. Každoročně ji zpracovává pojišťovna Allianz.

Za rok 2017 se Češi v objemu čistého finančního bohatství na obyvatele umístili na 26. příčce, o dvě příčky výš než loni. Čistá hodnota finančního bohatství (čistá finanční aktiva) zahrnuje veškerý movitý i nemovitý majetek minus dluhy.

Průměrné čisté bohatství na hlavu loni v Česku dosáhlo 15 290 eur, což je podle aktuálního kurzu 399 000 korun. Pro srovnání: průměrné bohatství Slováka bylo ve stejném roce dvaapůlkrát menší, 6190 eur.

Rozdíl mezi starými a novými státy Evropské unie je však stále propastný. Například průměrný Němec loni vlastnil čistá aktiva ve výši 49 760 eur.

Skvrnou na statistice, z českého pohledu lichotivé, je jen zpomalující se tempo, kterým Češi bohatnou. Zatímco v roce 2016 vzrostla jejich finanční aktiva meziročně o 6,8 procenta, loni "jen" o 4,4 procenta.

Dodavatelé a skladníci

Proč ale nejsme ještě bohatší a proč nebohatneme rychleji?

Příčin je víc. Tady jsou hlavní z nich: Nízká produktivita práce, vysoké náklady práce a odliv zisků z firem. Takže bod po bodu:

Češi mají výrazně nižší produktivitu práce než Němci. Produktivita přitom není to, co si pod ní našinec, který maká jako šroub, leckdy představuje.

Produktivita není definována pracovním úsilím přepočítaným na jednotku času, ale přidanou hodnotou, tedy hodnotou dodanou produkci během zpracování. Ta je zpravidla vyšší u firem, které se zaměřují na moderní techniku a inovace, mají automatizovanější výrobu i lepší organizací práce.

Spousta Čechů však pracuje v podnicích, které dodávají partnerům v Německu či v dalších státech jednoduché součástky, anebo jako skladníci. Produktivita jejich firem je nevalná.

Drahá práce

V Česku mají mzdy nízký podíl na vytvořeném bohatství.

Bohatství se dělí na tři části: zisky firem, mzdové náklady a daně. Dohromady to dělá 100 procent.

Podíl daní je v Česku zhruba v evropském průměru, podíl zisků firem (zejména zahraničích) nad průměrem a mzdové náklady pod ním.

Mzdové náklady však tvoří nejen vyplacené mzdy. Počítají se do nich také odvody na sociální a zdravotní pojištění. A tohle zdanění práce je v Česku sedmé nejvyšší mezi státy OECD. Vláda si vezme přes 40 procent všech peněz, které firmy platí na průměrnou mzdu.

Řekni, kde ty zisky jsou

Odliv zisků českých dcer zahraničních korporací do zahraničí je jedním z nejdiskutovanějších ekonomických témat. Jak by ne, týká se ročně stovek miliard korun.

Loni z Česka odteklo do zahraničí na dividendách 289 miliard korun. To je historicky nejvíc. Bylo by skvělé, kdyby z této sumy zůstalo doma víc.

Zapomíná se však na to, že proti odlivu zisků směřuje příliv dalších investic. A do úvahy se málokdy bere fakt, že firma platí v Česku mzdy, odvody z mezd a daň ze zisku.

Přehlédnout bychom neměli ani to, že větší podíl zisků než z Česka odvádějí zahraniční firmy třeba z Lucemburska. Lucemburčané jsou přitom nejbohatšími Evropany.

Když vás podojí vláda…

Jenže nenadávejme jen cizákům. Desítky miliard ze svých zisků odkloní do daňových rájů domácí vlastníci firem. A všem nenasytným akcionářům jde (špatným) příkladem i česká vláda. Vytahuje peníze ze státních nebo polostátních firem a látá s nimi díry ve státním rozpočtu.

Podle údajů, které týdeník Euro sestavil na základě informací ministerstva financí, letos z největších podniků, jakými jsou ČEZ, Lesy České republiky Čepro, ČEPS nebo Český Aeroholding, vláda vydojí 15,9 miliardy korun. Loni tytéž firmy vyplatily vládě dokonce 20,2 miliardy korun.

Jsou to peníze, z nichž aspoň část mohla zůstat ve firmách a být použita na mzdy. To by ale vláda musela šetřit, což dělá tuze nerada.

Zdroje:
Allianz