Americký prezident s pořadovým číslem 45 minulý týden na zasedání vlády hájil sovětskou invazi do Afghánistánu v roce 1979. Pravil, že Sověti měli právo do Afghánistánu vyslat vojsko.

"Důvod, proč Rusové byli v Afghánistánu, byl ten, že teroristé (z Afghánistánu) proudili do Ruska. Oni (Sověti) měli právo tam být," řekl Donald Trump (viz video) na úvod jednání před novináři.

Zachraňovali marxismus

Prezidentův monolog leckoho zaskočil – domácí republikány i demokraty, členy afghánské vlády, evropské spojence a patrně i členy jeho kabinetu, kteří se k Trumpovým výrokům odmítají vyjádřit.

zdroj: YouTube

"Je úděsné, že americký prezident zpětně schvaluje sovětskou invazi. Ještě úděsnější je však to, že používá stejně falešné výrazy jako Sověti a teď ruské vedení - teroristé a banditi," píše David Frum ve své analýze Proč Trump omílá ruskou propagandu na webu The Atlantic.

Upozorňuje na to, co Trump neví, anebo prostě vědět nechce: Sovětský svaz před tím, než vtrhl do Afghánistánu, jedenácté září nezažil, neměl důvod se mstít jako Američané Al-Káidě a Talibánu. Za invazí byla snaha obnovit v Afghánistánu marxistický (přesněji marxisticko-leninský) režim, který se zhroutil.

Tehdejší sovětské vedení naivně předpokládalo, že okupace Afghánistánu bude snadná, stejně jako okupace Československa. Zle se přepočítalo.

Afghánistán se pro Sovětský svaz stal nejkrvavější a nejnákladnější zahraniční intervencí od druhé světové války. Během devíti let tam ztratil víc než 15 000 vojáků.

Až Michail Gorbačov, který nastoupil do Kremlu v roce 1985, si uvědomil bezvýchodnost situace a vojáky stáhl. Do středoasijské země se vrátilo více než pět milionů (!) uprchlíků a sovětský parlament přijal usnesení, ve kterém označil rozhodnutí o invazi za tragický omyl.

Služba příteli Putinovi

Tím ale Rusové za afghánskou anabází tečku neudělali. Ruská vláda se chystá předložit parlamentu usnesení, které stanovisko z 'Gorbyho' éry reviduje a invazi do této země obhajuje. Donald Trump jí při tom prokázal nezištnou službu.

Americký prezident si chystá terén pro exit z Afghánistánu. Tento rok by odtud rád stáhl až polovinu vojáků. A tak před zmíněným zasedáním vlády připomínal finanční náklady afghánského angažmá (přes bilion dolarů) a řečnil o důsledcích, jaké měla mise v Afghánistánu pro Sovětský svaz. Pravil, že byl příčinou jeho rozpadu (viz video), byť tím hlavním důvodem byl neživotaschopný ekonomický model (což ale prezident nezmínil).

K tomu si Trump postěžoval na slabou pomoc spojenců. "Co jiné země udělaly za tak dlouhý čas (afghánské mise, od konce roku 2001)? Daly nám nějaké vojáky, a pak o tom mluvily, jako by to bylo kdovíco."

Komentář této úvahy ponechávám na samotných Američanech. Deník Wall Street Journal ve svém editorialu k ní napsal: "Je to výsměch spojencům, kteří naše úsilí v Afghánistánu podpořili a jejichž vojáci v této zemi bojovali a umírali."

Brežněv 'zachránce'

Nahlíženo z Česka se patří připomenout, že vpád do Afghánistánu kdysi Kreml hájil stejnou poučkou, jako invazi do Československa. Říkalo se jí doktrína omezené suverenity, anebo taky Brežněvova doktrína.

Její podstatou byla zásada, podle níž socialismus v každém státu sovětského bloku nebyl jeho vnitřní věcí, ale strategickým zájmem všech členů bloku. Jinými slovy, pokud jste se jednou vydali cestou budování socialismu, neměli jste nárok vrátit se zpět.

Tuto zásadu sovětské vedení postupně prosadilo do smluv se svými evropským satelity – a nakonec i do smlouvy o přátelství, dobrém sousedství a spolupráci, kterou v roce 1978 uzavřelo s marxistickou vládou Afghánistánu.

Sověti si tak jako vůdci socialistického tábora vynucovali právo zasahovat na záchranu ideologicky spřízněných režimů.

Sovětský svaz, mírová hráz

Jistě, Afghánistán není Československo a revize kritického stanoviska k invazi z osmašedesátého, které přijali Sověti, potažmo Rusové, za vlád Michaila Gorbačova a Borise Jelcina, není v agendě nynějšího kremelského vůdce. To však neznamená, že se do ní nedostane.

Putinův režim systematicky rehabilituje sovětské zločiny a není jasné, kam až zajde. Půdu pro tento postup mu připravují vládní média - například armádní televize Zvezda, anebo ruská televize Rossija 1, které opakovaně líčí invazi jako bratrskou pomoc a záchranu Československa před agresí NATO.

Analytik deníku Washington Post Glenn Kessler vyjádřil názor, že poznámky amerického prezidenta o Afghánistánu mohou odrážet jeho konverzaci s Vladimirem Putinem, respektive výklad, který mu ruský prezident poskytl.

Z toho odvozuji dvě otázky, které ponechávám bez odpovědi:

1) Neposkytne jednou Putin Trumpovi také nový výklad hájící invazi a okupaci Československa?

2) Jak by s tímto výkladem americký prezident naložil?