Například podzemní bariéra, která má zastavit odtok vody z Česka, bude hotová do 30. června. Po prvním zasedání česko-polské komise k dolu Turów to dnes novinářům řekla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. I samotné zřízení této komise přitom bylo jedním z bodů mezivládní dohody Česka a Polska o spolupráci při řešení dopadů těžby hnědého uhlí v polském povrchovém dole Turów.

„Už jsou prováděna i některá měření složek životního prostředí jako je hluk, jako je znečištění ovzduší. Máme odsouhlasena místa, kde budou vybudovány monitorovací vrty podzemních vod. Také jsme dostali jednak projekt dolu, jednak dokumentaci, jak se provádí těžba a jaké jsou výsledky jejich měření,“ uvedla Hubáčková. Měření podle ní zatím neprokázala překročení limitů, česká strana je rozhodnuta zveřejňovat všechny údaje, které bude mít k dispozici.

Důl Turów u česko-polské hranice zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam plánuje těžit až do roku 2044. Důl se chystá postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních podél silnice ze Žitavy do Bogatyně. Obyvatelé na české straně hranice se obávají nejen hluku a zvýšené prašnosti, ale především ztráty podzemní vody a poklesu půdy.

Mezistátní dohodu o řešení vlivu těžební činnosti v polském hnědouhelném dole Turów u českých hranic podepsali premiéři obou zemí 3. února.

Polsko pak vyplatilo Česku jako náhradu za škody způsobené těžbou 45 milionů eur (zhruba 1,1 miliardy Kč). Z toho 35 milionů eur šlo do Libereckého kraje, deset milionů českému státu. Česká republika následně stáhla žalobu na Polsko, kterou kvůli dolu podala u Soudního dvora Evropské unie.

Součástí dohody je kromě jiného vybudování ochranného valu, který má obce na české straně ochránit před hlukem a prachem z dolu.

„Podle dnešní informace do konce tohoto týdne získá polský vládní zmocněnec od PGE projektovou dokumentaci a my ji následně obdržíme prostřednictvím českého ministerstva životního prostředí,“ řekl na doraz ČTK liberecký hejtman Martin Půta.

Kraj má podle něj možnost dokumentaci připomínkovat v případě nespokojenosti s jejími parametry. Hejtman ale předpokládá, že stavba ochranného valu začne letos na podzim.

Podle libereckého hejtmana pokračuje také příprava velkých vodohospodářských projektů, financovaných ze 45 milionů eur, které polská strana v rámci kompenzací Česku poslala.

„Stavební povolení už má vodovod ve Václavicích a vodoprávní povolení, územní rozhodnutí má přivaděč z vodního zdroje Machnín. Projekty jsou připraveny tak, že by se v příštím roce mohly začít stavět,“ řekl Půta. V podobné fázi je podle něj projekt pro Horní Vítkov a vodní zdroj v Chrastavě. Projekty na Frýdlantsku mají proti tomu zpoždění.

Tématem jednání byl také Fond malých projektů, do kterého se polská a česká vláda, Dolnoslezské vojvodství a Liberecký kraj zavázaly dávat rovným dílem dohromady 500.000 eur ročně (v přepočtu zhruba 12,4 milionu korun).

„Jsou to peníze, které by měly být využity přeshraničně, ideálně by to měly být společné projekty českých a polských obcí tak, aby nekončily na hranici, ale navazovaly na sebe. Ještě k tomu bude jedna konzultace a předpokládáme, že už v září bude první kolo výzvy,“ řekl Půta. Půjde podle něj o projekty zaměřené primárně na zadržení vody v krajině.