Když Miloš Zeman oslavoval své znovuzvolení prezidentem, zahraniční média popisovala výsledky voleb jako vítězství proruského politika.

Lze předpokládat, že na směřování hradní politiky ke Kremlu má podíl především klíčová postava Zemanova týmu, bývalý volejbalista a podnikatel Martin Nejedlý (51).

Jeho vazby na východ se datují od doby jeho desetiletého působení v Rusku a následné práce pro s Kremlem spjatou firmu Lukoil. Čím přesně se ale Nejedlý v Rusku živil a jaké kontakty tam navázal, není dodnes jasné.

Hrad informace o jeho minulosti vždy tajil a nejinak postupuje i nyní. Ačkoliv Nejedlý dál zůstává klíčovým poradcem prezidenta, o jeho osobě Hrad odmítá sdělit jakékoliv informace. Skoupý na slovo je i sám Nejedlý.

"Bude dál nehonorovaným poradcem," reagoval pouze mluvčí Jiří Ovčáček na dotazy ohledně Martina Nejedlého. Ten na otázky po své minulosti a ruských vazbách nereagoval vůbec.

Neformální prominent

Bývalý volejbalový hráč Martin Nejedlý bude tedy i nadále zastávat funkci externího poradce prezidenta. Podle hradního mluvčího za své působení neinkasuje žádné peníze ani odměny.

K Zemanovi se Nejedlý dostal prostřednictvím jeho tehdejšího klíčového poradce Miroslava Šloufa. Do kampaně a podpory Zemanovy strany SPO vložil tehdy dva miliony korun.

Před první prezidentskou volbou, v závěru úspěšné kampaně, kterou Nejedlý se Šloufem řídili, se ale Nejedlý Šloufa zbavil a obsadil jeho místo po Zemanově boku. "Chtěli si prezidenta zprivatizovat," zhodnotil později Šlouf tento tah.

Po Zemanově zvolení prezidentem získal Nejedlý prominentní postavení – kromě funkce poradce dostal na Hradě luxusní kancelář, kam si může zvát hosty bez nežádoucí pozornosti veřejnosti.

Disponuje dokonce i diplomatickým pasem, který je jinak určen pro významné ústavní činitele a který mu usnadňuje cestování po celém světě. To vše Nejedlý získal, aniž má s Hradem jakoukoliv formální smlouvu.

Právě tato neformálnost mu umožňuje nadstandardní postavení spojené s nulovou zodpovědností. Na jedné straně může odrážet novinářské dotazy po své minulosti či ruských kontaktech, současně ale nemusí mít ani prověrku a nemusí se nikomu zodpovídat za své kroky.

Přitom v hradní suitě hraje zásadní roli. Zeman jej bere na klíčová zahraniční jednání, objevil se například v nejužší delegaci na zimní olympiádu v Soči, a společně se Zemanem se také vydal na oslavu 70 let od konce 2. světové války do Moskvy. Právě tehdy vzal prezident Nejedlého dokonce na schůzku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

"Do značné míry díky vám se naše vztahy v posledních letech, a to bez ohledu na složitosti, přece jen udržují na vysoké úrovni a rozvíjejí se," pochvaloval si po setkání podle agentury TASS ruský prezident.

Nejedlý ostatně svoji náklonnost k Putinovi demonstroval i drobným detailem jako byl kryt jeho mobilního telefonu s vyobrazením ruského vládce.

V loňském roce pak prosákly na veřejnost informace, že Nejedlý jednal v Moskvě s vedením ruské firmy Rosatom. Podle týdeníku Respekt byla tématem schůzky také dostavba nových jaderných bloků v Česku, o niž má ruská státní firma dlouhodobě zájem.

Cíl: Rozklad EU 

Ostatně kvůli Nejedlého neprůhledným vazbám a aktivitám v Rusku jej současný premiér v demisi Andrej Babiš označil za "nedůvěryhodného člověka."

Neprůhledné vazby klíčového prezidentova muže na Východ mohou být důvodem k obavám. Zpravodajci totiž dlouhodobě upozorňují na snahy Ruska o destabilizaci Evropské unie a NATO pomocí spřátelených stran.

Na intenzivní proruské aktivity v Česku opakovaně upozorňuje ve svých výročních zprávách Bezpečnostní informační služba. Podle poznatků zpravodajců jsou ruské vlivové a zpravodajské aktivity v první řadě snahou o vměšování do českých vnitřních záležitostí, ve strategické rovině jsou vnímány jako součást ruských hybridních kampaní proti Ukrajině, NATO a EU.

O ruských snahách o rozložení evropské soudržnosti hovoří i americký bezpečnostní expert John R. Schindler. "Rusko má ve vztahu k EU a NATO zvláštní narativ. Evropskou unii vykreslují jako organizaci v chaosu a úpadku, popisují, jak jsou všude uprchlíci, jakou páchají kriminalitu, což je obzvláště v České republice do očí bijící lež," uvedl Schindler v rozhovoru pro HlídacíPes.org.

"Snaží se oslabit důvěru v EU. Je to politická válka. Podstatné ale je, že se nesnaží vytvářet novou politickou situaci, ale využívají té stávající. Napadání EU je úspěšné, protože tu existuje protibruselský sentiment. Plus jsou tu klasické fake news."

Ostatně právě uprchlické téma se stalo nosným v Zemanově poslední fázi prezidentské kampaně, ve které není jasné, kdo ji vlastně zaplatil. Zemanův tým dosud nepředložil doklady o tom, kdo zaplatil 3,6 milionu korun vynaložených prostřednictvím spolku Přátelé Miloše Zemana a kdo uhradil dalších 1,2 milionu korun přes stranu SPO.

"V ničem neporušujeme zákon, nehledejte za tím věci, které tam nejsou," uvedl už dříve Martin Nejedlý v rozhovoru s HlídacíPes.org na dotazy po původu peněz a pochybnostech, zda nepochází například od ruských zájmových skupin. "Rozumím vašim uštěpačným, možná legitimním dotazům, ale věřte mi: ve správný okamžik bude vše zveřejněno, aby byly věci vyvráceny."

Po otázce, proč původ peněz neobjasní už nyní, Nejedlý tehdy telefonický hovor ukončil. Po znovuzvolení Zemana prezidentem už na otázky nereagoval vůbec. Stejně tak nechal bez reakce i žádost o setkání, na kterém by mohl pochybnosti o své minulosti, ale i o financování Zemanovy kampaně rozptýlit.

Eliška Hradilková Bártová pro Ústav nezávislé žurnalistiky