Brazilský soud poslal exprezidenta Bolsonara na 27 let a tři měsíce do vězení

Informovaly o tom světové tiskové agentury. Bolsonaro se hodlá odvolat, takže do vězení zatím jít nemusí. Rozhodnutí soudu kritizoval americký prezident Donald Trump.

Sedmdesátiletý Bolsonaro, který je v současné době v domácím vězení, vinu odmítá a tvrdí, že je obětí politické perzekuce. Stal se prvním bývalým prezidentem v historii Brazílie, který byl odsouzen za útok na demokracii, píše agentura Reuters. Vedle Bolsonara soud udělil vysoké tresty i šesti dalším osobám, které podle obžaloby na pokusu o puč spolupracovaly. Bývalý Bolsonarův pobočník Mauro Cid, který byl osmým obžalovaným, dostal snížený trest dvou let vězení, protože spolupracoval s obžalobou.

Krajně pravicového politika čtyři z pěti soudců, kteří se případem zabývali, shledali vinným v pěti bodech obžaloby. Soudci se rozhodli odsoudit Bolsonara nejen za organizování převratu a pokusu o násilné rozvrácení demokracie, ale také za účast v ozbrojené zločinecké organizaci, poškození vládního majetku a poškození chráněných kulturních statků.

"Tento trestní případ je takřka setkáním Brazílie s její minulostí, přítomností a budoucností," prohlásila soudkyně Cármen Lúcia Antunesová ještě před hlasováním o Bolsonarově vině. Podle Reuters tak odkazovala na historii země poznamenanou vojenskými převraty a pokusy o odstranění demokratického zřízení. Soudkyně je přesvědčena, že existuje dostatek důkazů, že Bolsonaro jednal "s cílem podkopat demokracii a její instituce".

Proti Bolsonarově vině hlasoval ve středu soudce Luiz Fux. Vyzval ke zrušení procesu a tvrdil, že nejvyšší soud v této kauze není kompetentní a že Bolsonaro měl stanout před soudy nižšího stupně. Tento jediný hlas může podle Reuters otevřít cestu k napadení rozsudku a oddálit uzavření procesu až k příštím prezidentským volbám, které se budou konat příští rok v říjnu a ve kterých Bolsonaro nemůže kandidovat.

Bolsonarovi advokáti po vynesení trestu uvedli, že rozsudek je "absurdně přehnaný" a že podají příslušná odvolání, včetně odvolání na mezinárodní úrovni. O nejvyšší perzekuci pak mluvil v souvislosti s rozsudkem Bolsonarův syn Flávio, který je senátorem. Podle médií se nyní Bolsonarovi spojenci budou snažit v parlamentu prosadit pro exprezidenta a další odsouzené amnestii.

"Bolsonaro se pokusil o státní převrat v této zemi, a svědčí o tom stovky důkazů," prohlásil krátce před rozsudkem současný prezident Luiz Inácio Lula da Silva. Toho měli podle obžaloby pučisté v plánu po prohraných volbách zabít.

Rozsudek nejvyššího soudu neznamená, že by exprezident šel okamžitě do vězení, upozornila agentura AP. Senát má nyní až 60 dní na písemné zveřejnění verdiktu; jakmile tak učiní, Bolsonarovi právníci budou mít pět dní na podání podnětů k jeho objasnění.

Trump, jenž Bolsonara dlouhodobě podporuje, ještě před oznámením výše trestu uvedl, že uznání Bolsonarovy viny ho překvapilo a že verdikt je "strašná věc" a je "velmi špatný pro Brazílii". Trump už dříve nazval proces honem na čarodějnice, uvalil kvůli němu sankce na předsedajícího soudce a zrušil většině členů nejvyššího brazilského soudu víza.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio ve čtvrtek večer na síti X napsal, že brazilský soud "rozhodl nespravedlivě" a že Spojené státy "budou na tento hon na čarodějnice odpovídajícím způsobem reagovat".

Brazilské ministerstvo zahraničí v reakci vydalo prohlášení, v němž Rubiův komentář označilo za výhrůžku, jež "útočí na brazilskou autoritu a ignoruje fakta a přesvědčivé důkazy ve spisech". Brazilská demokracie se nenechá zastrašit Spojenými státy, dodalo ministerstvo.

Bolsonaro byl brazilským prezidentem v letech 2019 až 2023. Během prvního Trumpova mandátu byl blízkým spojencem šéfa Bílého domu a vysloužil si přezdívku "brazilský Trump". Po prohře v prezidentských volbách v říjnu 2022 Bolsonaro dlouho odmítal výsledky hlasování uznat. Přiživoval pak protesty svých příznivců, kteří v ulicích i před kasárny požadovali, aby armáda zabránila Lulovi v nástupu do prezidentského úřadu, jejž zastával už v letech 2003 až 2010. Kvůli zpochybňování důvěryhodnosti brazilského volebního systému dostal Bolsonaro zákaz kandidovat do roku 2030 do volených funkcí.