Ani Bůh ani evoluce. Nová teorie odkrývá skutečného tvůrce života na Zemi

Země vznikla před 4,5 miliardami let jako žhavá koule magmatu, bombardovaná asteroidy a meteority. Jakmile vychladla a zformovala se zemská kůra, objevily se oceány s hydrotermálními průduchy, z nichž podle většiny vědců vyšly první formy života. Dlouho se věřilo, že stromatolity staré 3,5 miliardy let z Austrálie jsou nejstaršími důkazy života, ale ještě starší mikrofosilie byly nalezeny v Kanadě. Přesto zůstává nejasné, jak přesně se z neživé hmoty zrodil první společný předek všech organismů.

Biolog Robert Endres z Imperial College v Londýně upozorňuje, že přirozený vznik života – tzv. abiogeneze – mohl být až příliš nepravděpodobný. Základní stavební kameny života, jako DNA či proteiny, jsou totiž složité a rychle se rozpadají. Aby se z nich samovolně zformovala první buněčná struktura, muselo by se to odehrát velmi rychle – během půl miliardy let, což podle něj nedává smysl. Endres proto nevylučuje, že život mohl být na Zemi dopraven zvenčí – pomocí řízené panspermie.

Řízená panspermie: mimozemský zásah do dějin planety

Tuto teorii navrhli už v 70. letech Francis Crick, spoluobjevitel DNA, a Leslie Orgel. Podle nich mohla vyspělá, ale ohrožená civilizace vysílat mikroby či jednoduché organismy na obyvatelné planety, aby tam nastartovala život. Endres se domnívá, že pokud by k tomu došlo, stalo by se to zhruba před 4,2 miliardami let – tedy krátce poté, co Země vychladla a objevila se voda. Mimozemšťané by k tomu mohli použít sondy či kosmické lodě jako nosiče „mikrobiálních startovacích sad“.

zdroj: Profimedia.cz

Ve své studii Endres pomocí matematických modelů přirovnal chemické informace v rané „polévce“ k bitům v počítači. Pro odhad rovnováhy mezi chaosem a potřebným řádem vytvořil vzorec, podle něhož by se užitečné informace mohly hromadit rychlostí až 100 bitů za sekundu – mnohem rychleji, než se dříve předpokládalo. Přesto i takový proces by podle něj vyžadoval stovky milionů let a pravděpodobnost, že by po tak dlouhou dobu zůstal stabilní, považuje za mizivou.

Věda, fikce, nebo realita?

Pentagon ve své zprávě z roku 2024 nenašel žádné důkazy o existenci mimozemského života. Alternativní teorie proto hledají přirozenější vysvětlení – od organických sloučenin přinesených meteority, přes energii mocných blesků, až po hypotézu Stanfordovy univerzity o „mikroblescích“ vznikajících nárazy vodních kapek na pobřeží. Ty mohly poskytnout potřebnou energii k chemickým reakcím.

Otázka, zda život vznikl náhodně z chaosu, nebo byl na Zemi záměrně vyslán inteligentní civilizací, tak zůstává otevřená. Endres tvrdí, že mimozemský zásah není technicky nemožný – jen nesmírně obtížně prokazatelný. A právě v této neprokazatelnosti leží jádro celé polemiky: máme přijmout klasickou verzi vzniku života jako nedokonale pochopený, ale přirozený proces? Nebo připustit, že naše planeta mohla být součástí kosmického experimentu někoho jiného?