Montalti tak vyrobil například houbové pantofle s pískově hnědým povrchem a bílými elastickými podrážkami a vystavuje je v muzeu Micropia v Amsterodamu, s nímž spolupracuje. Designér vyhledává nové materiály, s nimiž by mohl pracovat, a houby, které nacházíme při procházce lesem a jež rostou na stromech, přetváří v materiál pružný jako kůže.

Montalti v těchto houbách spatřuje přírodní látku, která by mohla jednoho dne nahradit obtížně recyklovatelný materiál vyráběný z fosilního paliva, protože je mnohem účinnější než plast. Podle něj by mohla nahradit i dřevo, kaučuk a papír.

"S houbami jako materiálem jsem začal pracovat před několika lety," uvádí Montalti, který v muzeu rovněž vystavuje židli, lampu a knihu, také vyrobené z hub. "Snažil jsem se především zjistit, jaký užitek bychom mohli mít z druhů, které obvykle opomíjíme, jakou jsou houby," zdůrazňuje.

Jeho surovinou je podhoubí, bílá podzemní část, která je zároveň silná i lehká, a na níž rostou houby. Využívá především vlákna hlívy ústřičné. "Podhoubí je velmi zajímavá substance. Může být využito k čemukoli, jako jsou vázy, předměty pro interiéry domů, ale také k jejich konstrukci jako stavební materiál," vysvětluje technik laboratoře Micropie Ilja Dekker.

Ze spolupráce mezi Utrechtskou univerzitou a Mauriziem Montaltim se tak zrodil design, který "roste". Je to design, kde předměty nejsou vyřezány ani vytvořeny rukou sochaře, ale samy přirozeně rostou jako rostliny. Ve formě ze dřeva, plastu, hlíny nebo sádry se houba živí organickým odpadem, lnem, slámou či konopím, které rozkládá a přitom rozprostírá svá dlouhá a jemná houbová chapadla. Vše probíhá za velmi specifických podmínek čistoty, za určité teploty a vlhkosti.

"Houba vytváří vzájemně propojenou síť vláken, která funguje jako velmi silné lepidlo. To spojuje odlišné částice organických substrátů," vysvětluje designér. Za příznivých podmínek se tato rostlinná síť neustále rozšiřuje a vše kolem pohlcuje. Aby houba přestala růst, uvaří se.

Všechno se rozpadne

"Teplota kolem 70 stupňů Celsia houbovou kulturu zcela deaktivuje. Výsledkem je pevný materiál, který je zcela přírodní a v přírodě rozložitelný," popisuje Maurizio Montalti. Například váza pískové barvy, která vznikla za deset dní, nebo židle která rostla 20 dní. Jednotlivé předměty se liší podle organického odpadu, druhu houby či použitých podmínek. Mohou být tvrdé, elastické, porézní či odolné vůči teplu, uvádí Utrechtská univerzita.

Cílem je tedy nikoli využívat vyčerpatelné zdroje, ale naopak je pěstovat, zdůrazňuje Montalti. Připomíná, že musíme změnit náš způsob spotřeby a uvědomovat si ekologickou odpovědnost. Ve své dílně v Amsterodamu usiluje o vytvoření organického textilu a vyvíjí prototypy, které by měly nahradit kaučuk a kůži pro přední obuvnické značky, které hledají materiál šetrný k životnímu prostředí a ke zvířatům.

Řasy, buňky bakterií nebo hub či dokonce kmenové buňky: mnohé materiály, které průmysl ještě málo využívá, nabízejí mnoho alternativ. "Za deset nebo dvacet let tyto materiály silně změní náš život," usmívá se italský designér. Život, kde organické předměty porostou jakou houby.