Dokument říká, že všechny tři země budou pokračovat ve společném úsilí bojovat proti Islámskému státu a stoupencům teroristické sítě Al-Káida v Sýrii. Vyzývá rovněž syrské povstalce, aby se distancovali od radikální skupiny Fronta dobytí Sýrie (bývalá fronta An-Nusra napojená na Al-Káidu). Dokument také dodává, že jednání v Astaně připravila další, tentokrát politické rozhovory o Sýrii, které se mají uskutečnit v Ženevě 8. února.

Teherán, Moskva a Ankara se rovněž shodly, že syrský konflikt nemá vojenské řešení, a podpořily ochotu opozice účastnit se únorových jednání ve Švýcarsku.

Dvoudenní rozhovory v Astaně od počátku doprovázely rozpory mezi zástupci povstalců a představiteli vlády prezidenta Bašára Asada, kteří spolu nejednali přímo. Za opozici byli v Astaně zástupci skupin bojujících proti režimu, které vedl Muhammad Allúš.

Syrskou vládní delegaci, v níž byli i zástupci armády, vedl vyslanec při OSN Bašár Džaafarí. Ten hned po pondělních úvodních proslovech odsoudil řeč povstalců, která podle něj byla provokativní a nestoudná. Povstaleckou delegaci zároveň označil za zástupce teroristických ozbrojených skupin.

S tvrdými vyjádřeními následně přišel i vůdce rebelů Allúš. Režim prezidenta Asada popsal jako teroristický stát a uvedl, že příměří v oblasti se může stát realitou pouze v případě, že obě strany povedou i politická jednání.