„Od běloruských kolegů jsme obdrželi příslušný dopis s žádostí o zvýšení tarifu o 39 procent s odůvodněním, že od příštího roku očekávají pokles objemu přepravované ropy v jejich systému o polovinu,“ řekl Ďomin.

Státní společnost Transněfť je monopolním provozovatelem ropovodů. Přes Bělorusko vedou mimo jiné ropovody Jamal-Evropa a Družba.

Zvýšit poplatek za tranzit ropy do Maďarska a na Slovensko chce od ledna i Ukrajina, potvrdil pondělní zprávu agentury Bloomberg Ďomin. Uvedl, že Transněfť dostala dopis od provozovatele ukrajinské sítě ropovodů Ukrtransnafta, v němž ukrajinská firma žádá zvýšení tarifů pro tranzit ropy ropovodem Družba přes Ukrajinu. Ukrajinský podnik tvrdí, že ke zvýšení ceny je nucen kvůli tomu, že Rusové poškodili jeho energetickou infrastrukturu.

Ukrajina chce poplatek za tranzit ropy zvýšit o více než 18 procent na 13,60 eura (331 Kč) za tunu. Vyšší poplatky se dotknou i České republiky, podle analytiků se však na čerpacích stanicích zásadně nepromítnou.

Evropská unie se dohodla, že od 5. prosince přestane dovážet ruskou ropu a o dva měsíce později i ropné produkty. Ve stejné datum pak má začít platit cenový strop na dodávky ropy po moři, na jeho konkrétní částce se ale ještě partneři neshodli. Z embarga bude dočasně vyňata přeprava ropy ropovodem Družba. Embargo je součástí sankcí, které západní země zavádějí vůči Rusku za jeho invazi na Ukrajinu.

Ropovod Družba začíná v Rusku na východním břehu Volhy a v Bělorusku se dělí do dvou větví - severní vede do Polska a do Německa, jižní přes Ukrajinu do Maďarska, na Slovensko a do České republiky.

Bulharsko navzdory sankcím povolí vývoz z rafinerie ruské firmy Lukoil

Bulharsko povolí rafinerii v Burgasu, kterou vlastní ruská ropná společnost Lukoil, pokračovat v provozu a vyvážet ropné produkty do Evropské unie až do konce roku 2024. Učinilo tak navzdory varování Bruselu, že je to v rozporu s unijními sankcemi vůči Rusku.

Dohoda mezi Bulharskem a Lukoilem přinese podle odhadů vlády v Sofii do bulharského rozpočtu dodatečné příjmy 350 milionů eur (8,52 miliardy Kč). Podle vicepremiéra Christa Aleksieva navíc Lukoil začne od Nového roku v Bulharsku vykazovat veškeré své příjmy v této zemi, nikoliv jako dosud v Nizozemsku nebo ve Švýcarsku.

Dohoda je výhodná i pro Lukoil, neboť jeho bulharskému závodu umožňuje částečně obejít budoucí unijní embargo na většinu ruských ropných produktů.

Jediná rafinerie v této balkánské zemi je hlavním zdrojem benzinu a nafty prodávaných na bulharském trhu, polovina produkce je určena na vývoz. Podnik se podílí přibližně devíti procenty na ekonomickém výkonu země a zaměstnává několik tisíc lidí. Jeho uzavření by mohlo způsobit vážné problémy na trhu práce.

Ředitel rafinerie Ilšat Šarafutdinov uvedl, že zařízení „v případě omezení vývozu nemůže fungovat“.

V červnu EU schválila zákaz nákupu, dovozu nebo přepravy ruské ropy počínaje 5. prosincem. V případě zpracovaných ropných produktů z Ruska bude zákaz platit od 5. února. Bulharsko získalo z tohoto embarga výjimku a bude moci z Ruska po moři dovážet ropu a ropné produkty až do konce roku 2024.

Produkty vyrobené v Bulharsku z ruské ropy se nemohou dál vyvážet. Bulharská vláda ale tvrdí, že vyvážené ropné produkty z rafinerie budou již bulharské, nikoliv ruské. Uvádí také, že zákaz vývozu by uškodil bulharské ekonomice, protože po zastavení provozu v rafinerii v Burgasu by na domácím trhu nastal nedostatek pohonných hmot.