„Pokračující ničení ukrajinské energetické infrastruktury vedlo k výraznému nedostatku elektřiny, ke zvýšení jejích nákladů, k nedostatku paliva a náhradních dílů,“ stojí v dopise, do kterého měl Bloomberg možnost nahlédnout. Podle dopisu, který podepsal generální ředitel společnosti Ukrtransnafta, se také zvýšily náklady na organizaci bezpečných pracovních podmínek pro personál a náklady na ochranu zařízení.

Ukrajina zvýšila poplatek za tranzit už v dubnu. Za rok je tak cena za přepravu ruské ropy přes Ukrajinu ropovodem Družba do zemí střední Evropy vyšší asi o 51 procent. Družba přivádí ruskou ropu i do České republiky.

Minulý týden se tok ruské ropy do střední Evropy na den zastavil. Bylo to proto, že dělostřelecká palba zasáhla transformátor, který je nutný pro fungování ropovodu Družba na ukrajinském území. Rusko ten den podle kyjevského letectva odpálilo na Ukrajinu asi 100 raket.

Za dva týdny vstoupí v platnost sankce Evropské unie na dovoz ruské ropy. Rusko ale mezitím přišlo o 90 procent svého trhu v severních zemích EU, píše Bloomberg.

Do Rotterdamu, což je pro Rusko jediná zbývající evropská destinace pro námořní dodávky mimo oblast Středozemního a Černého moře, Rusko během čtyř týdnů do 18. listopadu dopravovalo pouze 95 000 barelů suroviny denně. Ještě začátkem února přitom putovalo do přístavů v regionu denně více než 1,2 milionu barelů ropy. Státy jako Litva, Francie a Německo tento dovoz ale před několika měsíci zastavily. Polsko je následovalo v září.

Evropská unie se dohodla, že od 5. prosince přestane dovážet ruskou ropu a o dva měsíce později i ropné produkty. Z embarga bude dočasně vyňata přeprava ropy ropovodem Družba. Embargo je součástí sankcí, které západní země zavádějí vůči Rusku za jeho invazi na Ukrajinu.

Shoda unijních ministrů energetiky je nejistá, ohrožuje ji spor o cenový strop plynu

Shoda na dalším krizovém energetickém balíku Evropské unie je tři dny před mimořádným zasedáním unijních ministrů energetiky nadále nejistá. Novinářům to dnes řekl dobře informovaný činitel EU, podle něhož bude schválení společných nákupů či solidárních dodávek plynu záležet na konkrétních parametrech očekávaného mechanismu k omezení extrémních výkyvů cen plynu. Ty má komise představit v úterý.

EU se již od jara snaží vyrovnat s dopady vysokých cen energií souvisejících s válkou na Ukrajině a omezováním dodávek ruského plynu, kvůli nimž státy investují vysoké částky do podpory domácností a firem. Více než polovina zemí evropského bloku, včetně Francie, Itálie či Polska, tlačí na celounijní zastropování ceny plynu, který zdražuje výrobu elektřiny.

Několik států v čele s Německem a Nizozemskem však tento návrh odmítá s odkazem na výrazné narušení trhu a možné ohrožení dodávek zkapalněného plynu LNG, který by přeplatily mimounijní státy. Česko se jako předsednická země snaží dovést obě strany k dohodě.

Komise po opakovaných výzvách o víkendu představila členským zemím obrysy mechanismu, který má předcházet výraznému zdražení plynu na nizozemském virtuálním uzlu TTF, jenž je pro ceny v EU klíčový.

Podle návrhu by se na tomto uzlu nesmělo obchodovat s plynem, jehož cena po splnění nutných podmínek překročí stanovenou hranici. Vedle samotného překročení cenového prahu by měl být k aktivaci mechanismu nezbytný také dostatečný rozdíl mezi spotovými cenami plynu v rámci TTF a průměrem cen zkapalněného plynu LNG. Konkrétní čísla by komise měla navrhnout v úterý a podle zmíněného unijního zdroje budou mít pro průběh ministerské schůzky zásadní význam.

„Je trochu příliš optimistické myslet si, že by se to zvládlo za den a půl vyjednat do podrobností,“ prohlásil činitel seznámený s aktuálními pohledy jednotlivých členských zemí. Zatímco samotné omezení cen plynu patrně definitivní zelenou nedostane, vyloučen podle něj není souhlas s takzvaným solidárním balíkem. V jeho rámci mají ministři podpořit dobrovolné společné nákupy plynu do zásobníků a přednostní prodej plynu sousedním zemím trpícím prokazatelným nedostatkem.

Státy požadující účinný strop na ceny plynu přitom nedávno pohrozily, že v případě návrhu nesplňujícího jejich požadavky zablokují ostatní navrhovaná opatření.

EU se od začátku krize shodla již na omezení spotřeby plynu a elektřiny či na přerozdělení nadměrných zisků elektráren či producentů fosilních paliv. Většina zemí však požaduje další opatření včetně stropu na ceny plynu.