Balt skrývá miliony tun bomb, ty míří na naše talíře

Miliony tun munice, které zůstaly po první a druhé světové válce, skončily na dně Baltského a Severního moře. Lodě je tehdy odvážely po desítkách tisíc tun a sypaly do Lübeckého zálivu jako součást poválečného odzbrojení. Dnes se ukazuje, že tato dědictví světových konfliktů mají dvě tváře: zrezivělé granáty a bomby se proměnily v podivuhodné ekosystémy, zároveň ale pomalu uvolňují výbušniny a toxické látky do moře – a nakonec i na naše talíře.

Ekosystém na minách a torpédech

Mořský biolog Andrej Vedenin z hamburského institutu Senckenberg am Meer zkoumal Lübecký záliv s podvodním robotem spuštěným z výzkumné lodi ALKOR. To, co našel, připomíná Černobyl pod hladinou. Kovové kostry střel, min a torpédových hlavic jsou obrostlé řasami, hemží se na nich sasanky, hvězdice, krabi i ryby. Překvapivě některé druhy dávají přednost povrchům staré munice před okolními skalami, které jsou v moři statisíce let.

Ne všechen život si ale na výbušniny troufne. Tam, kde rez zcela odhalila pevnou trhavinu, nebyl k vidění jediný živočich. Přestože se zdá, že většině organismů prostředí nevadí, koncentrace TNT je v této oblasti několikanásobně vyšší než jinde v Baltském moři. A to znamená, že spolu s mušlemi či rybami můžeme do těla dostávat i koktejl karcinogenů a mutagenů.

zdroj: Profimedia.cz

Stomilionový zásah německé vlády

Že nejde jen o biologickou kuriozitu, potvrzuje i rozhodnutí německého ministerstva životního prostředí. To vyčlenilo 100 milionů eur na „Okamžitý akční plán pro kontaminaci municí v Severním a Baltském moři“. Podle Dietera Guldina, výkonného ředitele společnosti SeaTerra, jde o historický krok: „Pokud bychom naložili 1,6 milionu tun munice na vlak, sahal by od Berlína až do Paříže.“

SeaTerra se specializuje na vyhledávání a odstraňování munice, často před stavbou větrných elektráren nebo podmořských kabelů. V Lübeckém zálivu nyní realizuje pilotní projekt. V první fázi testuje různé technologie, jak efektivně munici vyzvedávat. Ve druhé má vzniknout plovoucí průmyslové zařízení, které umožní bezpečnou a ekologickou likvidaci. Do akce se zapojují speciální lodě s dynamickým polohováním, potápěči i dálkově ovládaní roboti. Vyvinutý úchopový systém dokáže granáty či bedny s náboji jemně přenést do košů – tlakem nastavitelným od pěti do 250 kilogramů.

zdroj: Profimedia.cz

Každý nález je zdokumentován a většina munice putuje na pevninu k likvidaci pod dohledem společnosti GEKA. Zbytek se skladuje ve vodním prostředí do doby, než bude možné jej bezpečně zničit. Podle Guldina je ale nejvyšší čas jednat: „Munice ještě drží pohromadě, ale rozpadá se. Musíme ji odstranit teď.“

Kvantový skok k bezpečnějšímu moři

SeaTerra má zkušený tým složený z pyrotechniků, geofyziků, potápěčů, pilotů podvodních robotů či softwarových vývojářů. „Máme i chemika s doktorátem a já jsem původně archeolog,“ říká Guldin. Spojuje je vášeň udělat svět o něco bezpečnější. Pilotní projekt v Lübeckém zálivu je podle něj světovým unikátem: „Jde o přístup, který dosud nikdo nikde nezkusil. Je to skutečný kvantový skok.“

Hřbitov válečné munice se tak může stát laboratoří, kde se ukáže, zda lidé dokážou napravit chyby minulosti – a zda se podmořský ráj změní zpět v bezpečné moře, které nebude servírovat toxiny spolu s treskou a platýsem.