Astronomové z celého světa hlásí objev, který v posledních dnech doslova hýbe vědeckou komunitou. Exoplaneta GJ 251 c, vzdálená méně než 20 světelných let, vystoupila z hlubin kosmu jako jeden z dosud nejslibnějších kandidátů na svět, kde by se jednou mohly hledat známky života. Tahle planeta je téměř čtyřikrát hmotnější než Země a vše nasvědčuje tomu, že jde o pevný, skalnatý svět – tedy přesně ten typ planety, který je z hlediska obyvatelnosti nejzajímavější.

Okouzlení vědců ovšem nespočívá jen v její hmotnosti či blízkosti. GJ 251 c byla nalezena v obyvatelné zóně své hvězdy, kam dopadá právě tolik světla a tepla, aby na povrchu mohla – při vhodné atmosféře – existovat tekutá voda. A kde je voda, tam by teoreticky mohl být i život. Mít takový svět doslova za galaktickým rohem je sen, který astronomové dlouho živili, a teď se zdá, že se začíná naplňovat.

Objev je výsledkem dvaceti let pozorování hvězdy GJ 251, malého červeného trpaslíka, jehož obyvatelná zóna leží velmi blízko u hvězdy samotné. Díky tomu mají planety v této oblasti krátké oběžné doby, což zvyšuje šanci jejich odhalení. Tým vedený vědci z Kalifornské univerzity v Irvine kombinoval dlouhodobá data s novými, vysoce přesnými měřeními. Hlavní roli přitom sehrál spektrograf Habitable-Zone Planet Finder, systém navržený k detekci drobných zakolísání pohybu hvězdy způsobených gravitací obíhajících planet.

Když vědci tato měření analyzovali, čekalo je překvapení. Místo jednoho známého signálu od planety GJ 251 b se objevily dva: druhý, dosud neznámý, odpovídal planetě s oběžnou dobou 53,6 dne. A právě to je přesně ta oblast, kde by se mohla nacházet voda v kapalném stavu.

zdroj: Profimedia.cz

Naděje pro novou éru výzkumu exoplanet

O GJ 251 c zatím víme jen zlomek toho, co bychom chtěli, ale už teď je jasné, že jde o mimořádný objekt. Protože planeta nepřechází přes disk hvězdy, nelze její rozměry či atmosféru zjistit běžnými metodami. Ale to je výzva, kterou nové obří dalekohledy chtějí překonat. Nadcházející generace observatoří – zejména třicetimetrový dalekohled, který je právě ve vývoji – by měla být schopná takové planetě doslova „podívat se do tváře“. To znamená přímé snímkování, tedy možnost vidět světlo přímo od planety a z něj vyčíst povrchové a atmosférické vlastnosti.

Vědci mluví o tom, že stojíme jen krůček od okamžiku, kdy poprvé zjistíme, jestli má GJ 251 c atmosféru schopnou udržet teplo a umožnit existenci oceánů. Pokud ano, mohlo by jít o jeden z nejlepších cílů pro hledání stop života v příští dekádě. A díky její blízkosti by bylo možné provést podrobné studie, které by byly u vzdálenějších exoplanet takřka nemožné.

Astronomové zároveň vyzývají vědeckou komunitu, aby se tomuto světu věnovala ještě intenzivněji. Kombinace blízkosti, skalnaté povahy a umístění v obyvatelné zóně totiž vytváří výjimečnou příležitost pro budoucí průzkum. A pokud se naplní odvážné představy, GJ 251 c by se mohla stát jednou z prvních planet mimo Sluneční soustavu, o nichž se dozvíme, zda mají atmosféru, oceány – a možná i něco víc.

Už dnes je však jasné jedno: GJ 251 c je přesně ten typ objevu, který posouvá hranice lidské zvědavosti. A právě díky takovým světům se každým rokem přibližujeme odpovědi na otázku, zda jsme v tomto ohromném vesmíru skutečně sami.