Armáda z vás vytáhne 10 000 Kč. Víte o tom?

KOMENTÁŘ - Komentáře autor: Pavel Jégl

Češi by se měli připravit, že na obranu budou dávat dvojnásobek toho, co dnes. Pokud ovšem politici myslí svá slova vážně.

Armádní zakázky patří k nejlukrativnějším, platíme je přitom z vlastních kapes. Ilustrační snímek

Armádní zakázky patří k nejlukrativnějším, platíme je přitom z vlastních kapes. Ilustrační snímek,zdroj: Tomáš Frait / MAFRA / Profimedia

Vylekal vás titulek? Zatím buďte v klidu, na obranu dáváte (v průměru) polovic. Za sedm let byste ale měli platit mnohem víc.

Česko se chystá zvyšovat rozpočet na obranu. Nyní za ni utratí zhruba miliardu, na letošek má ministerstvo obrany schváleny výdaje za 52,535 miliardy korun (zde), což je 1,08 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Do roku 2020 však vláda chce rozpočet na obranu zvýšit na 1,4 procenta a v roce 2024 by měl vzrůst na dvě procenta HDP.

V procentech to vypadá nenápadně. Pokud ale procenta převedete na koruny, zjistíte, že na obranu by Češi měli dát 100 miliard. Na jednoho našince (včetně nemluvňat a dětí) tak v průměru vychází "platba" 10 000 Kč ročně. Ekonomicky aktivní jedinec pochopitelně uhradí státu podstatně víc, protože kromě daně z přidané hodnoty a spotřební daně (případně dalších daní, třeba z nemovitosti) platí také daň z příjmu.

A za co vláda takovou hromadu peněz utratí? O tom se překvapivě nemluví. Jako by to byl nepodstatný detail.

Kůň za kočárem

Zajímá vás, kde se dvě procenta na obranu, která teď politici omílají, vůbec vzala? V roce 2014 se dostala do závěrečného prohlášení summitu Severoatlantické aliance ve velšském Newportu.

Šéfové států a vlád v prohlášení slíbili, že výdaje na obranu svých zemí budou směřovat ke dvěma procentům HDP. Této mety mají dosáhnout do deseti let (od velšského summitu), tedy do roku 2024.

Státníci v Newportu prostě dospěli k názoru, že vlády musí zvednout své obranné rozpočty, které během krize seškrtaly. A tak si napískali dvě procenta.

Teď přemýšlejí, co s tím. Přesnější řečeno, co za takové peníze koupit.

Udělali hloupost, zapřáhli koně za kočár. Místo, aby si nejdřív určili cíl a výzbrojní požadavky, řekli si prezidenti a premiéři, kolik utratí.  

Tímhle způsobem rozhodují politici o tom, jak utratí vaše peníze! (Jsou to opravdu vaše peníze – vám je seberou v daních).

Dlužíme Američanům?

Dvouprocentní klauzuli prosazovali Američané. Právě oni mají v NATO největší výdaje na obranu a armádu – absolutně i v poměru k HDP. Letos navrhuje Donald Trump pro Pentagon astronomickou částku 574,5 miliardy dolarů (12,86 bilionu korun), která obnáší 3,4 procenta výkonu americké ekonomiky.

Jeho ministr obrany James Mattis během návštěvy bruselské centrály NATO spojence vyplísnil: "Americký daňový poplatník nemůže přispívat nepoměrně víc na obranu západních hodnot… Američané se nemůžou starat o budoucnost vašich dětí víc, než vy."

To však byla jen předehra k vystoupení vrchního velitele. Vrcholem letošního pobytu amerického prezidenta v "pekelné jámě" (tak Trump během kampaně nazval Brusel) bylo setkání se šéfy států a vlád NATO. Trump na něm udiveným spojencům zvěstoval: "Dlužíte obrovské množství peněz americkým daňovým poplatníkům."

Patrně tím nezaskočil jen kancléřku Angelu Merkelovou, které už před tím za zavřenými dveřmi bez obalu řekl, že Německo dluží NATO v příspěvcích na obranu stovky miliard dolarů.

(Pro upřesnění: Za dlužníky pokládá Trump všechny spojence s výjimkou Britů, Estonců, Poláků a Řeků, jejichž obranné rozpočty zmíněný limit dosahují či přesahují.)

A kolik dluží Donald Němcům?

Trump si u Německa zjevně popletl příspěvky do pokladny NATO a obranný rozpočet státu. Ale budiž, u nynějšího amerického prezidenta to není nic divného. Trump nakládá s fakty jako pěstitel, který počítá dohromady jablka a hrušky.

Co je ale podstatné: Trump přehlíží, že většina evropských zemí nemá své zájmy v jihovýchodní Asii, v oblasti Perského zálivu, v Latinské Americe a kdovíkde jinde. Proto, na rozdíl od Američanů, nemusí udržovat tak masivní ozbrojení síly.

Desetimilionové Česko, stejně jako další srovnatelné evropské země, si velké geopolitické cíle nevytýčilo a není ohroženo frontálním útokem cizí armády, ať už z východu, jihu, či jiného směru. Nemusí tedy cpát tolik peněz do vojenských projektů, které nemají s vlastní obranou, ba ani s obranou spojenců co do činění.

Trump mluví o dluhu. Ten ale má dosud Amerika za válku v Iráku. Máme snad Americe pomoci splácet válečné dluhopisy? Žádná maličkost. Podle studie Josepha Stiglitze a Lindy Bilmesové (Three Trillion Dollar War) v ní Američané utopili tři biliony dolarů.

Pokud by Merkelová byla jízlivá jako Trump, patrně by americkému prezidentovi odsekla, ať ji nepoučuje o dluzích, a připomněla mu, že jediná banka výrazně zastoupená na Wall Street, která mu ještě půjčuje, je Deutsche Bank. Od roku 2012 Trumpovy developerské projekty úvěrovala více než 300 miliony dolary.

Naposledy mu poskytla úvěr 170 milionů dolarů na přestavbu pošty poblíž Bílého domu ve Washingtonu na luxusní hotel. A Donald, který se sám v jednom z rozhovorů nazval králem dluhů, je dosud nesplatil.

Nákup za 50 miliard

Nakonec důležitá otázka: Kolik bezpečnosti si můžeme nakoupit za padesát miliard navíc? Deset, dvacet deka? Nebo víc?

Při pohledu na zbrojní kontrakty z posledních let se za tuto sumu dá pořídit třeba 45 špičkových bojových vrtulníků UH-1Y Venom (Yankee) od firmy Bell, anebo 1430 obrněných vozidel Pandur od konsorcia Steyer-Daimler-Puch. Kromě toho armáda plánuje také nákup děl a raketometů.

Copak nás ale taková technika může ochránit před současnou největší hrozbou? Jsou jí teroristé, kteří vraždí ve jménu Alláha. Jejich cílem jsou zpravidla civilisté, nikoli vojáci.

Generálové nás zpravidla připravují na válku, která už byla. Důvod je zřejmý: Minulou válku znají z učebnic. A není pochyb, že čím víc peněz dostanou, tím důkladněji nás na ni připraví.

Tagy: Česko domácí NATO Ministerstvo obrany státní rozpočet česká armáda veřejné finance

Zdroje: Vlastní