Mohli naši planetu před miliardami let osít životem mimozemšťané? Nová teorie biologa Roberta Endrese z Imperial College zpochybňuje klasické scénáře vzniku života a naznačuje, že Země mohla být součástí cizího experimentu.

Nevíme, jak vypadají, aspoň ale víme, kde je hledat. Máme k tomu bedekr. Takže hurá na to!

Vysvětluje to ruský teoretický fyzik. A jeho výklad je jednoduchý i logický.

Kyslík v atmosféře je důležitý pro nás. Jiné formy života na jiných planetách ho ale dýchat nemusejí.

Upozorňuje na to profesor Peter Vickers z Durhamské univerzity. Podle něj může mít mimozemský život úplně jiný "biologický podpis", než předpokládáme.

Jářku, máme tu dalšího vědce, který se vyjadřuje k mimozemským civilizacím! Tentokrát jde o Douglase Vakocha, který na pařížské konferenci nadhodil, že si nás mimozemské civilizace možná drží ve své zoo. Jako vždy, když se vědecká osobnost vyjadřuje k tématu podobného druhu, zpráva zaujala světový tisk. V praxi jde však přinejlepším o další druh čehosi, co je jenom o trochu poučenější názor než věštění z kávové sedliny.

Ne všechny planety jsou si rovny. Ačkoliv je k dnešnímu datu známo na 3717 potvrzených exoplanet, tedy planet mimo naší sluneční soustavu, světů s pevným povrchem podobným je mezi nimi minorita. Již několik let vzbuzují zájem tzv. "super-Země", čili možné terestrické světy zřejmě podobné Zemi, ale s větším průměrem, hmotností, a tak i gravitací. Je-li na nich život, prozatím nevíme – pokud by se tam však mimozemšťani skutečně nacházeli, měli by to s únikem ze svých superzemí značně náročné. 

Před několika lety proletěla médii senzační zpráva – obyvatelé hornického městečka skrytého kdesi v Chilské poušti nalezli pozůstatky humanoidního tvora, jakého ještě nikdo nikdy neviděl. Hned se proto vyrojila spousta spekulací, včetně možnosti, že jde o mimozemšťana. Celou záhadu rozseklo až přečtení genomu trpasličího tvora.