Dnes je pátek 29. března 2024., Svátek má Taťána
Počasí dnes 3°C Polojasno

Američany rozzuřila poprava reportéra, k níž sami přispěli

Američany rozzuřila poprava reportéra, k níž sami přispěli
Americký reportér James Foley | zdroj: Isifa.com

Ani smrt vyhladověním pro stovky jezídů, ani křižování křesťanů, hromadné popravy šíitů či odpalování a bagrování jejich mešit a hrobek nebylo dostatečným impulzem pro to, aby americká (ale i britská veřejnost) opravdu zareagovala na hrozbu jménem ISIS. Tato fundamentalistická, teroristická organizace za necelých deset let své existence stihla vystřídat půltucet názvů, aby pak v rámci nesmírně úspěšné PR kampaně přiměla západní média poslušně papouškovat ten nejabsurdnější – Islámský stát, jako kdyby skupina militantních džihádistů měla symbolizovat islám globálně.

Anglosaskou veřejnost opravdu probrala až poprava reportéra Jamese Foleyho, která na videu obletěla celý svět. ISIS opět dosáhla svého a její zvrhlá virální kampaň zapůsobila. Ačkoliv se Spojené státy už dříve pustily do bombardování pozic ISIS v Iráku ve snaze podpořit bojující kurdské jednotky, zbytky irácké armády a šíitské milice, teprve až brutální smrt zkušeného reportéra dala těmto leteckým úderům hlasitý souhlas veřejnosti. Ta se na další americkou intervenci v Iráku dosud tvářila přinejmenším stejně rozporuplně a bezradně, jako americký prezident Barack Obama ve chvíli, kdy ji sám oznamoval.

Reakce s dvouletým zpožděním

Nyní se do horečného pátrání po konkrétním vrahovi, který se na videu prezentoval se silným britským akcentem, přičinlivě zapojuje i Velká Británie a spouští tak západní reakci, opožděnou o dva měsíce a několik tisíc mrtvých.

Přijít ale měla už před dvěma lety. James Foley totiž nebyl zajat během letošních operací ISIS v Iráku, ale mnohem dříve během občanské války v Sýrii. Zmizel v listopadu 2012. Problém je v tom, že tehdy ISIS patřila ke skupině, kterou Západ podporoval v boji proti vládě prezidenta Bašára Asada a jeho vládní strany Baas.

Americký reportér James Foley Poprava amerického reportéra Jamese Foleyho | zdroj: Isifa.com

Ačkoli se Spojené státy vždy zaklínaly tím, že finanční a materiální podpora směřuje do rukou "umírněných rebelů", vzhledem k naprostému rozpadu koalice protivládních sil a nástupu celé řady zahraničních džihádistických skupin musela být příjemcem této pomoci i ISIS.

Tato organizace, tehdy ještě operující pod jménem Islámský stát v Iráku a Levantě, se začala aktivně účastnit bojů nejpozději v polovině loňského roku, kdy do Sýrie pronikala přes děravé hranice s Irákem. Podobně jako letos v Iráku uspěla na syrském území díky bleskovým útokům na oslabené pozice vládních jednotek.  

Do konce roku měli bojovníci ISIS pod kontrolou přibližně čtvrtinu Sýrie. Během útoku na severní část území ovšem ISIS likvidovala i rebely ze Svobodné syrské armády, o níž se chtěl Západ opřít jako o hlavní pilíř při rekonstrukci státu po svržení Asadova režimu. Američané jí loni v září poslali dodávku zbraní, Svobodná syrská armáda ovšem už tehdy čelila na severu země útokům ISIS. Vzhledem k totálnímu chaosu na vzbouřenecké frontě se tak ozbrojenci ISIS mohli snadno dostat ke zbraním a materiálu, které protivládním silám poskytl Západ.

Mýtus umírněné opozice nahradil ráj džihádistů

Skutečnost, že ISIS představuje novou hrozbu, mohl Západ poznat i z toho, že tato organizace už loni stihla přejít do boje s původně spojeneckým džihádistickým uskupením Džabhat al-Nusra. Současný vůdce ISIS, samozvaný chalífa Ibráhím, tehdy známý pod bojovým jménem Abú Bakr al-Baghdádí, vyhlásil spojenectví se skupinou al-Nusra, která to ale popřela a vnímala to jako snahu o pohlcení ISIS.

Vedlo to k rozepři mezi al-Baghdádím a Ajmánem Zawáhirím, současným vůdcem al-Kájdy, která akce bojovníků al-Nusry posvěcovala. Následoval krvavý boj, ze kterého vzešla jako vítěz ISIS. Přes naprostý rozpad jakékoliv jednoty a prokazatelný výskyt džihádistických skupin ještě v prosinci, Spojené státy poslaly syrským rebelům další hmotnou pomoc, kterou pro změnu zabavila další džihádistická organizace, Islámská fronta.

protest proti ISIS Jezídi a syrští křesťané protestující proti násilí páchanému islamisty z ISIS | zdroj: Isifa.com

Ačkoliv byl James Foley zajat ještě před vpádem ISIS, skončil stejně v rukou členů této organizace. Je nutné mít na paměti, že vztahy džihádistických skupin jsou velmi spletité, a i když velmi často vedou k ozbrojeným střetům, díky migraci jednotlivých ozbrojených band dochází k vysoké fluktuaci bojovníků a také jejich zajatců, ať už v rámci kolegiální výměny nebo obchodu.

Loni v listopadu například odpřisáhla al-Baghdádímu věrnost skupina Džajš al-Muhádžirín wa al-Ansár, která se skládá z Čečenců, Dagestánců, Tádžiků a Kazachů. Po dvou měsících se stihli s al-Baghdádím a ISIS rozhádat a nyní bojují proti nim i Assadovi. Předtím se ale jednotlivé džihádistické skupiny čile družily, dočasné aliance fungují po celou dobu trvání občanské války v Sýrii.

Je proto smutným paradoxem, že James Foley byl zajat těmi samými lidmi, kterým jeho vláda dodávala zbraně a finanční pomoc ve slepé víře, že jde o mýtickou "umírněnou opozici", byť se experti od prvních měsíců války shodovali na tom, že je nemožné rozhádanou syrskou opozici efektivně zmapovat, natož podporovat jen vybrané skupiny.

Spíše než víra ale v tomto případě sehrála svou roli propaganda. Jedno z ohnisek občanské války, provincie Dará, bylo od počátku bojů prezentováno jako místo revolty frustrované umírněné inteligence. Jde přitom o oblast, kde se dlouhodobě dařilo sunnitskému fundamentalismu a z Kataru tam směřovaly peníze financující odpor proti vládě už před občanskou válkou.

Schizofrenie Západu rozsévá chaos

Faktem je, že Spojené státy, ale i Velká Británie, Francie a největší spojenci ze Zálivu – Katar a Saúdská Arábie aktivně i nepřímo pomáhaly během syrské občanské války členům toho samého uskupení, které zavraždilo amerického novináře. Zbraně, peníze i vybavení končily v kapsách neznámých bojůvek. Bojovníci cvičení západními instruktory na území Jordánska a Turecka patřili k blíže neidentifikovaným skupinám a své nově nabyté schopnosti šířili dál bez toho, že měl Západ jakoukoliv kontrolu nad jejich činností.

Syrský Kurdistán Syrský Kurdistán | zdroj: Isifa.com

Obamovo volání po nutném trestu a aktivní zapojení Britů do spolupráce se Spojenými státy proto s ohledem na poslední události, ale i tomu, co k nim vedlo, vyznívá pokrytecky. Děje se tak skoro dva roky poté, co byl Foley unesen stranou, kterou spojenecké vlády tiše tolerovaly po boku Svobodné syrské armády odsunuté v rámci boje proti syrskému režimu už tehdy na druhou kolej.  

ISIS, Islámská fronta, Džabhat al-Nusra a další organizace se původně hodily jako destabilizační prvek proti Asadovi označenému za aktuálního nepřítele. Západ proto o podrobnostech mlčel, západní novináři byli v zajetí a Sýrii dál devastovaly nové nájezdy importovaných extrémistů.

Nyní je Foley mrtvý, Sýrie v troskách, Irák dělí od zhroucení jen zoufalý odpor Kurdů a šíitské milice. Spojené státy bombardují na severu Iráku i Sýrie zakopané bojovníky ISIS, což islamisty nakonec vyprovokovalo k Foleyho vraždě.

Obama koncem června navrhl věnovat "umírněným syrským rebelům" půl miliardy dolarů. I kdyby se tato pomoc dostala do rukou zbytků protivládních skupin, jak dlouho bude trvat, než tyto zbraně získají džihádisté z ISIS? Schizofrenní postoj Západu, nikoli neznámý už z minulosti, připravil o život tisíce lidí, nejen Jamese Foleyho. Pro západní veřejnost se ale americký novinář stal symbolem mnohem působivějším než mrtví šíité. Místo toho, aby na vraždě Foleyho ISIS mediálně vydělala, by za ní tak naopak mohla tvrdě zaplatit. To by ale nesměl Západ jednou rukou v Iráku kárat a druhou v Sýrii dávat.

Zdroje:
Vlastní