Polsko, Maďarsko a Slovensko minulý týden odmítly zrušit svá embarga na dovoz ukrajinského obilí. Ukrajina kvůli tomu podala stížnost u Světové obchodní organizace (WTO).

Na české zemědělce dovoz obilí z Ukrajiny do EU dopadá hlavně ztrátou odbytu, protože část úrody běžně směřuje na export. Agrární komora i Zemědělský svaz již před začátkem letošní sklizně upozorňovaly na vysoké zásoby z loňské úrody, kterou zemědělci letos prodají za výrazně nižší ceny než loni. Doležal poznamenal, že pokud podobná situace bude pokračovat v následujících letech, výrazně to zasáhne menší podniky nebo rodinné farmy, které ale zároveň zemědělská politika EU chce podporovat. I proto by se mělo najít řešení dovozu ukrajinské produkce, míní.

Koridory solidarity podle Doležala nefungují, protože v momentě, kdy obilí z Ukrajiny překročí hranice EU a musí se dovézt do přístavů, zvyšuje se jeho cena, protože pozemní doprava je drahá. Již v dubnu na to upozorňoval na sněmovním zemědělském výboru Petr Krogman z Ukrajinsko-české obchodní komory, který uvedl, že dovézt obilí z Ukrajiny do přístavu v Itálii nebo Německu vyjde zhruba na 3000 korun za tunu. Doležal podotkl, že v takovém případě se pak ukrajinské obilí nemůže uplatnit například v afrických zemích, kam dříve směřovalo. I to vede k tomu, že zemědělská produkce z Ukrajiny dostává na trh EU a nejvíce to zasahuje země jako je Polsko, Rumunsko, Bulharsko nebo Maďarsko, řekl.

Agrární komora již dříve uvedla, že Česko by se k zákazu dovozu z Ukrajiny mělo přidat. Doležal k tomu řekl, že západní státy nejsou ve stejné situaci jako země sousedící s Ukrajinou nebo i ČR, protože obilí z Ukrajiny k nim nedoputuje. Poukázal také na to, že Poláci by měli získat mimořádnou podporu právě kvůli vlivu dovozu z Ukrajiny na tamní trh, a zároveň nechtějí ustoupit od zákazu.

Upozornil také na to, že čeští zemědělci, kteří bude mít stále velké zásoby, se mohou nakonec rozhodnout svou produkci prodat například do bioplynových stanic za výrazně nižší ceny. Nabízí se podle něj tedy otázka, zda je smysluplné pálit suroviny, které mají sloužit k výrobě potravin. Jako řešení se podle něj nabízí i možná podpora zemědělců přímo na Ukrajině nebo i intervenční nákupy, k čemuž již komora vyzývala.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v pondělí po jednání v Bruselu řekl, že postoj Polska, Slovenska a Maďarska k zákazům dovozu z Ukrajiny se může lišit, pokud získají jasné záruky od Ukrajiny. Evropskou komisi vyzval, aby do současných jednání aktivně vstoupila. 

Jozef Bíreš | zdroj: TASR / Profimedia

Žaloba Kyjeva kvůli embargu na obilí nemá pode slovenského ministra právní základ

Žaloba Ukrajiny ohledně slovenského zákazu dovozu ukrajinského obilí není postavena na právním základě, řekl dnes novinářům slovenský ministr zemědělství Jozef Bíreš. Kyjev podle pondělního oznámení podal u Světové obchodní organizace (WTO) stížnost proti Slovensku, Polsku a Maďarsku kvůli jejich rozhodnutí pokračovat v embargu na dovoz ukrajinského obilí.

„Překvapilo mě to. Určitě ta žaloba nemá právní základ, protože nekontrolovaným způsobem vozit potravinu do členského státu zřejmě není argument,“ uvedl Bíreš. Podle něj je povinností Slovenska chránit vlastní trh. Slovensko je v produkci obilí plně soběstačně a část produkce země vyváží.

Evropská komise letos na jaře povolila zmíněné trojici středoevropských zemí a také Bulharsku a Rumunsku zavést embargo na dovoz pšenice, kukuřice, řepky a slunečnicových semen z Ukrajiny. Toto unijní embargo skončilo v pátek, ovšem Slovensko, Maďarsko a Polsko ho jednostranně prodloužily.

Země, které sousedí s Ukrajinou, se v souvislosti s dovozem ukrajinských zemědělských komodit dostaly pod tlak už loni. Levné ukrajinské obilí zaplavilo trhy středoevropských zemí, když ho Kyjev kvůli zablokovaným černomořským přístavům během ruské vojenské invaze začal převážet pozemní cestou přes sousední země a když EU uvolnila pravidla jeho prodeje na unijním trhu.

Bíreš na tiskové konferenci rovněž řekl, že vládou vyčleněné peníze na kompenzace dopadů dovozu levných zemědělských produktů z Ukrajiny dostanou na Slovensku pěstitelé pšenice. Dotace v celkové výši 15,7 milionu eur (383 milionů korun), z nichž třetinu tvoří příspěvek EU, stát vyplatí zhruba 8000 subjektům. Podle Bíreše kompenzace v plné míře nepokryjí farmářům vzniklé ztráty, protože ceny obilí oproti loňsku klesly o zhruba polovinu.