Bratislava, Budapešť a Varšava se rozhodly v embargu pokračovat i přesto, že Evropská komise, která původně s časově omezeným zákazem dovozu ukrajinských plodin do některých členských zemí EU souhlasila, v pátek rozhodla o ukončení embarga. Země zavedly zákaz dovozu obilí ve snaze ochránit své vlastní zemědělce, kteří by podle nich jinak museli konkurovat levným zemědělským plodinám dováženým z Ukrajiny.

„Je důležité ukázat, že toto jednání (Polska, Slovenska a Maďarska) je z právního hlediska nesprávné. A proto zítra (v pondělí) začneme s právními kroky,“ řekl v neděli deníku Politico náměstek ukrajinského ministra pro ekonomiku a obchod Taras Kačka. Dodal, že Kyjev se také chystá zavést odvetná opatření ohledně dovozu ovoce a zeleniny z Polska.

Už dříve označil Kyjev rozhodnutí pokračovat v embargu za protiprávní. Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleh Nikolenko ve čtvrtek uvedl, že embargo porušuje podmínky asociační dohody mezi Ukrajinou a Evropskou unií. Navíc podle něj popírá princip jednotného trhu EU.

Nikolenko kromě toho prohlásil, že ukrajinský dovoz středoevropské zemědělce ve skutečnosti neohrožuje a že embargo nahrává Rusku, které pokračuje v invazi na Ukrajinu a je taktéž významným vývozcem obilí.

Kyjev kromě toho obvinil polskou vládu v souvislosti s jejím rozhodnutím pokračovat v embargu z populismu. Polsko se nachází uprostřed kampaně před parlamentními volbami, které se budou konat 15. října. Zemědělci patří mezi časté voliče vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) premiéra Mateusze Morawieckého. Varšava svůj záměr pokračovat v zákazu dovozu ukrajinského obilí oznámila minulý týden jako první.

Slovensko, Polsko a Maďarsko potřebují stran obilí záruky Kyjeva, tvrdí Výborný

Když Slovensko, Polsko a Maďarsko získají jasné záruky od Ukrajiny, jejich přístup ohledně zákazu dovozu ukrajinského obilí se může změnit, řekl dnes na úvod jednání ministrů zemědělství v Bruselu český ministr zemědělství Marek Výborný. Evropskou komisi vyzval, aby do současných jednání aktivně vstoupila, například i přímo v Kyjevě.

„Nemůžeme si jen říkat stanoviska, je potřeba se bavit o tom, co s tím udělat. A součástí musí být i garance ze strany prezidenta Volodymyra Zelenského, že budou dodržována pravidla, která přislíbili,“ řekl Výborný.

Ministr se domnívá, že přístup Slovenska, Polska a Maďarska „může být do jisté míry upraven na základě skutečně jasné deklarace z ukrajinské strany, že bude fungovat monitoring a kontrola a že budou fungovat licenční smlouvy, které budou kontrolované nejen na ukrajinském území, ale i na území těchto tří zemí.“ Doufá proto ve změnu slovenského, polského a maďarského postoje.

„Nakonec zcela upřímně, on (tento postoj) je možná dán rovněž i některými vnitropolitickými souvislostmi, což já vidím a respektuji,“ doplnil Výborný. Na Slovensku a v Polsku se v příštích několika týdnech budou konat parlamentní volby.

Podle českého ministra by měl být dnes zveřejněn ukrajinský akční plán. Z něj by měly vyplynout jasné záruky, že ukrajinské obilí „nepůjde úplně na volno a nebude zůstávat všude možně po Evropě“. „Musíme mít garanci, že se dostane do přístavů a do zemí třetího světa,“ dodal Výborný s tím, že o tématu bude se svými kolegy hovořit i příští týden ve Znojmě, kde se uskuteční summit ministrů zemědělství zemí V4.

Místopředseda unijní exekutivy Valdis Dombrovskis o víkendu hájil rozhodnutí Evropské komise neprodloužit zákaz dovozu ukrajinského obilí do zemí Evropské unie sousedících s Ukrajinou. Jak uvedl, pominuly mimořádné podmínky, které zákaz platný do pátku ospravedlňovaly. Maďarsko, Polsko a Slovensko nicméně oznámily zavedení vlastních restrikcí.