Telefon

Když před 140 lety 14. února na patentní úřad ve Washingtonu přišel Elisha Gray, dozvěděl se to, co slýchal Jára Cimrman: "Teď, teď tu byl, museli jste se potkat – nějaký Graham Bell…" Kdyby si Američan Alexander Graham Bell ten den přispal, neodnesl by si domů patent číslo 174465 na telefon. Vůbec nejvýnosnější patent, jaký byl kdy podán.

Sice se o něj skoro 20 let s Grayem soudil, ale nakonec vyhrál a licenční poplatky z něj udělaly miliardáře. A to přesto, že zpočátku o vynález neměl skoro nikdo zájem.

První telefonické spojení na světě uskutečnil Bell necelý měsíc po podání patentu, když 10. března zavolal svému kolegovi. Historicky první věta zněla: "Pane Watsone, přijďte sem, potřebuji vás." Podle legendy si učitel hluchoněmých dětí potřísnil kalhoty kyselinou a potřeboval od Watsona pomoc.

První pravidelné televizní vysílání

I když se s televizním vysíláním pár let už experimentovalo, čekalo se na nějaký skutečně velký zlom. Nastal 2. listopadu 1936, kdy zahájila britská společnost BBC Television pravidelné televizní vysílání. 

Nebylo to pro ni jednoduché, v té době byla už renomovanou rozhlasovou stanicí a televizní vysílání byl pro ni poměrně velký risk. Přece jen tehdy vlastnilo přijímač jen pár vyvolených, kteří si ho mohli dovolit.

Před 80 lety tak BBC vysílala jen pro zhruba tři stovky diváků v Londýně a jeho nejbližším okolí. Pokud chtěli, mohli si ji pustit každý den od tří do čtyř hodin odpoledne a večer od půl desáté do jedenácti. 

Zrodily se internetové stránky

Jak vypadal web ve svých počátcích | zdroj: info.cern.ch

Přestože internetové spojení fungovalo už od 80. let, skutečný přelom a rozmach přišel až se systémem prohlížení Worl Wide Web – tedy "světová rozsáhlá síť".

Otcem zakladatelem Webu je Tim Berners-Lee, který ho vytvořil během svého působení v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN). Položil úplné základy webu, navrhl jazyk HTML, protokol http a napsal první webový prohlížeč.

Před 25 lety, 6. srpna 1991 pak spustil první webovou stránku – info.cern.ch. Stále funguje a návštěvníkům přibližuje, jak web vznikal a jak funguje. Odkazuje i na to, jak tehdy první stránka vypadala.

Kde je internet, je i Wikipedie

Internetových projektů, kde obsah může upravovat prakticky kdokoli, je hodně. Jeden je ale unikátní – Wikipedia. Mezinárodní internetová encyklopedie byla založená před 15 lety – 15. ledna 2001. I když původně byla jen doplňkovým projektem, stala se fenoménem a její popularita stále roste.

Nyní má více než 280 jazykových verzí, přičemž samozřejmě je nejvíce hesel v angličtině. Podle červnových údajů obsahovala Wikipedie dohromady přes 35,4 milionu článků. Česká verze, která funguje od 3. května 2002, má přes 325 tisíc článků.

Díky sponzoringu se jí stále daří fungovat bez reklam a díky neustálé korektuře jednotlivými uživateli v ní většinou případné chyby nezůstávají dlouho. 

Tweetuje se už deset let

Ani po deseti letech jeho fungování se někteří uživatelé Twitteru stále nenaučili využívat naplno všechny jeho funkce. U jeho zrodu stál Jack Dorsey, který 21. března 2006 tweetunul historickou větu "just setting up my twttr". 

just setting up my twttr

— Jack (@jack) 21. Březen 2006

Na konci května měla sociální síť, která začínala pod původním názvem TWTTR, více než půl milionu uživatelů, z toho přes 300 milionů účtů je skutečně aktivních.

V posledních letech však Twitter ztrácí v konkurenci s Facebookem nebo Instagramem. Jeho výhodou oproti nim je ale rychlost vkládání příspěvků a jejich veřejná dostupnost, pomohlo také zavedení vkládání fotografií a videí.

Československo zjistilo, co jsou supermarkety

První supermarket v České republice - MANA se otevřel v Jihlavě v roce 1991 | zdroj: Ahold

Když se 6. června 1991 v Jihlavě otevřely brány Many, lidé byli jako u vytržení. Vstup prvního supermarketu do tehdejšího Československa přinesl něco dosud nevídaného. Řetězec spadající pod Ahold přinesl do země nové standardy a způsob prodeje.

Mana zavedla týdenní slevové akce, o nichž zákazníky obchod informoval v letácích, což do té doby lidé neznali. Hlavně ale s jejím příchodem začala fungovat konkurence, i když se to malým rodícím se soukromníkům samozřejmě nelíbilo.

Týden po otevření prodejny v Jihlavě se svého supermarketu dočkali i Pražané. Ještě v témže roce hladu zákazníků po nových obchodech využily Delvita a Billa, o rok později diskontní řetězec Plus.

Pochody do Prčic se neomrzí

Pochod Praha - Prčice se poprvé kráčel v roce 1966 | zdroj: Facebook

Poprvé se do Prčic po 65kilometrové trase vydalo 469 lidí 17. dubna 1966 a letos tak načíná druhou padesátku. Nyní se tradičního pochodu Praha – Prčice zúčastňuje kolem 20 tisíc lidí.

Velká část z nich se na trasu vydává rok co rok a mají tak doma už pořádnou sbírku Prčických škrpálů, které lidé dostávají v cíli jako suvenýr.

Na založení pochodu se v roce 1966 podíleli hlavní redaktor časopisu Turista Jiří Dvořák, Karel Kulle a sportovní propagátor Stanislav Rataj.

A proč zrovna Prčice, které nejsou zrovna atraktivním cílem? Může za to údajně paní Dvořáková, která turisty marně hledající cíl poslala s jejich dohady "už do Prčic".

Rok Karla IV.

Nejznámější český panovník Karel IV. by se letos dožil 700 let. Podle kroniky Petra Želivského se narodil 14. května 1316 někdy nad ránem v Praze, nikoli ale na Pražském hradě. Jedenáctý český král a římský císař je spjatý s rozmachem českých zemí, zejména jeho hlavního města Prahy.

Oslavy výročí budou letos velkolepé, vždyť narození Karla IV. bylo prohlášeno za světové výročí UNESCO. První akce začnou hned v lednu a vše samozřejmě vyvrcholí v květnu. Program se stále rýsuje a přidávají se další akce, ale už nyní je z čeho vybírat… 

100 let od úmrtí Františka Josefa I.

Velké množství kulturních akcí bude doprovázet i sté výročí smrti rakouského císaře Františka Josefa I. Slavit se bude nejvíc ve Vídni a na zámku v Schönbrunnu, kde 21. listopadu 1916 ve večerních hodinách zemřel.

Vládl nejdéle ze všech Habsburků a byl i nejpopulárnějším členem královské dynastie. I když to tak po jeho nástupu na trůn v roce 1848 nevypadalo a musel čelit i atentátu. Nakonec mu ale nezbývalo nic jiného než dělat kompromisy a postupně si zvykat na pozici konstitučního panovníka.

400 let od smrti literárních velikánů

Nepříliš známý portrét Williama Shakespeara vznikl kolem roku 1610 | zdroj: ThinkStock

Mnohem větší oslavy než Franz Josef ale budou mít dva literární velikáni, kteří zemřeli ve stejný den – 23. dubna 1516. Čtyři sta let uplyne od smrti španělského spisovatele Miguela de Cervantese Saavedry a anglického básníka a dramatika Williama Shakespeara.

Výročí Shakespearova úmrtí se bude slavit po celém světě, jak jinak jeho hrami. Jednotlivá světová velkoměsta se předhánějí v tom, kdo uspořádá větší slavnosti. Jako pocta dramatikovi například vznikl i mezinárodní projekt Shakespeare 400, v rámci něhož spisovatelé převypráví jeho díla moderním jazykem.

Oslavy samozřejmě nebudou chybět ani v Česku, minimálně v podobě tradičních Shakespearovských slavností.

Na Cervantesovo výročí se Španělsko připravuje už od loňského roku, kdy v Madridu konečně našli ostatky autora Dona Quijota. S jejich slavnostním pohřbením ale na letošní rok nečekali – šlechtici, který zemřel v chudobě na cukrovku, uspořádali oficiální pohřeb s vojenskými poctami už v červenci.