Korintský průplav spojuje Korintský a Saronský záliv v Egejském moři a zkracuje lodím cestu, aby nemusely obeplouvat celý Peloponés. Tedy, pro většinu lodí spíš čistě na úrovni teorie. Se svou šířkou mezi 21,3 a 24,6 metru a hloubkou osm metrů mohou 6346 metrů dlouhou zkratku využívat v podstatě jen menší turistické lodě. Pro nákladní, nebo obří turistické lodě je příliš úzký a mělký.

Jeho provoz bývá navíc často omezen kvůli sesuvům půdy, komplikaci přináší i mohutné přílivové vlny a silné větry.

Plány na prokopání Korintské šíje měli už římští císaři, výkopové práce ale začaly až s Neronem. Za jeho vlády se prokopala zhruba desetina potřebné délky, po jeho smrti však jeho nástupci myšlenku nedovedli do cíle.

Reálné obrysy pak plán Korintského průplavu dostal znovu až ve druhé polovině 19. století. Výstavbou, nebo spíš vyhloubením, byla v roce 1881 pověřena společnost Société Internationale du Canal Maritime de Corinthe, jejíž inženýři už měli zkušenosti ze stavby Panamského průplavu. Slavnostně otevřený byl 25. července 1883.