Po zveřejnění čínské verze interview s předsedou CEFC Jie Ťien-mingem v časopisu Fortune publikovalo několik čínských médií vlastní investigativní články o "nejzáhadnějším čínském zbohatlíkovi" a jeho "tajemném impériu".

Články poté převzala další média napříč čínským internetem, včetně webu oficiálního orgánu KS Číny Žen-min ž'-pao. To svědčí o širokém zájmu, jemuž se CEFC a její předseda těší u čínské veřejnosti, ale také o překvapivém nedostatku informací o těchto subjektech v Číně samotné.

Většina článků v původních i převzatých podobách ovšem z čínského internetu zmizela skoro stejně rychle, jako se na něm objevila. To naopak vypovídá o mocenském vlivu této společnosti v ČLR.

Na webových stránkách CEFC se nejprve objevilo výhružné oznámení, že zlovolné pomluvy šířené nezákonnými živly "již nahlásili orgánům veřejné bezpečnosti". Ty zjevně obratem vykonaly svou práci.

Nebylo ani zapotřebí předžalobních výzev, jaké v podobných případech rozesílá právní zastoupení CEFC v ČR, advokátní kancelář Radka Pokorného. (Předžalobní výzvy pana Pokorného již začaly směřovat i na Slovensko, a všímají si jich jako místní kuriozity také mezinárodní komentátoři – viz níže).

Velké ambice, nejasné financování

Zvýšený zájem o společnost CEFC se odrazil rovněž ve světovém tisku. Agentura Reuters přinesla 12. ledna shrnující zprávu pod titulkem Čínská CEFC má velké ambice, ale málo je známo o jejím vlastnictví a financování:  

Její vliv daleko přesahuje Peking. Český prezident Miloš Zeman jmenoval zakladatele a předsedu CEFC Jie Ťien-minga svým poradcem pro ekonomiku a společnost se stala jedním z největších čínských investorů ve střední Evropě.

Jenže neprůhlednost této privátní společnosti se může stát překážkou v jejím rozmachu v souvislosti s tím, jak se regulátoři po celém světě snaží při přezkoumávání podobných obchodů pochopit, jak a kdo tyto společnosti financuje a ovládá. Málo je známo o tom, jak Jie získal peníze na vybudování společnosti nebo o její vlastnické struktuře.

Schvalování dohody o převzetí 50% podílu v česko-slovenské bance (J&T), oznámené v březnu, se dlouho táhne. Jednou z podmínek je podle českých zákonů, aby byl původ prostředků na tuto akvizici transparentní. Pravidla Evropské centrální banky zahrnují podobné požadavky.   

Představitel CEFC agentuře Reuters sdělil, že očekávají schválení akvizice do poloviny roku.

Zas ten CAIFC…

Více do hloubky se CEFC věnuje australský badatel Andrew Chubbs v příspěvku ze 17. ledna na svém respektovaném blogu South Sea Conversations. CEFC sleduje dlouhodobě kvůli jejím aktivitám kolem sporu o Jihočínské moře, zejména v souvislosti s agresivní rétorikou plukovníka Taj Süho, který se prezentuje jako "strategický analytik" společnosti CEFC. (Chubbs na svém blogu popisuje mj. osobní setkání s touto zajímavou postavou.)

Taj Süho "militaristická" veřejná vystoupení jménem společnosti CEFC datuje do let 2011 až 2013. Od té doby se podle něj CEFC v této oblasti tolik neangažuje, alespoň ne veřejně, nicméně "záhady kolem této společnosti ještě zesílily, jak vycházejí na světlo nové informace". Chubbs je shrnuje do následujících bodů:

– Předseda Jie Ťien-ming není syn generála Jie Süan-ninga (bývalého velitele čínské vojenské rozvědky) ani vnuk maršála Jie Ťien-jinga (jednoho z „osmi nesmrtelných“ čínského komunistického panteonu)… (o této skutečnosti informovaly servery Sinopsis.cz a HlídacíPes.org již loni v létě).

– Právě když byla definitivně vyloučena tato pokrevní spřízněnost, ukázalo se, že předseda Jie nicméně je obchodním partnerem Jie Süan-ningovy dcery v podniku pod značkou známého armádního (průmyslového) konglomerátu Carrie (Kchaj-li 凯利).

– Obchod s ropou společnosti CEFC započal převzetím majetku zkonfiskovaného králi fuťienských pašeráků Lej Čchang-singovi v roce 2006… (podle zjištění čínského analytického serveru Ťie-mien v článku mezitím vymazaném z čínského internetu ale společnost Chua Chang nepatřila k Lejově pašeráckému impériu;  byla to společnost státní, a mladý Jie Ťien-ming by ji tak musel získat v procesu privatizace státního majetku – což by bylo ještě pozoruhodnější).

– Nadále se hromadí důkazy o zapojení předsedy Jie do systému CAIFC (Čínská asociace pro přátelské styky se zahraničím) spojovaného se Styčným oddělením Generálního politického štábu (GPD-LD, alias čínská vojenská rozvědka, podle všeho zrušená během loňské reorganizace čínské armády). Štěstěna GPD-LD nicméně padá skoro stejně rychle, jako stoupá hvězda předsedy Jie.

– Existují náznaky, že vzestup předsedy Jie se odvíjí od vzestupu předsedy Si (Ťin-pchinga) – z Fu-ťienu přes Šanghaj do Pekingu, a dále na Novou hedvábnou stezku. CEFC položilo základy pro Si Ťin-pchingovu triumfální návštěvu v České republice v březnu 2016 a vybudovalo tak "klíčové spojení" v jeho hlavní zahraničně-politické iniciativě.

Andrew Chubbs pak dále rozvádí jednotlivé body, včetně působení předsedy Jie (a jeho zástupce Chan Chauto/Čchen Čchiou-tchu) v síti organizací CAIFC, konkrétně její šanghajské pobočky.

V této souvislosti cituje také předžalobní výzvy z kanceláře magistra Pokorného snažící se potlačit právě tuto informaci, která je přitom uvedena v různých oficiálních životopisech předsedy Jie.

Věnuje se rovněž příslušné kontroverzi na serveru HlídacíPes a přetiskuje zde poprvé publikované prohlášení předsedy Jie, že nikdy nepůsobil v organizaci CAIFC. K tomu Chubbs poznamenává, že: 

Tvrzení, že předseda Jie nikdy nepracoval pro CAIFC by mohlo být i pravdivé, ale pouze technicky. Ve skutečnosti působil u Šanghajské asociace pro družební styky se zahraničím (SAIFC), dříve známé jako CAIFC Šanghaj, která je nepochybnou součástí systému CAIFC.

Budeme s napětím očekávat, zda bude i panu Chubbsovi rovněž doručena předžalobní výzva…

Mezitím se v příštím pokračování vrátíme k některým jeho zjištěním podrobněji. Spolu s dalšími informacemi z čínského a světového tisku nám pomohou k lepšímu pochopení "tajemné" společnosti CEFC, jež si za velmi krátkou dobu vybudovala v České republice s aktivním pomocí našich vrcholných představitelů mimořádný politický vliv.

Martin Hála pro Ústav nezávislé žurnalistiky

Autor je sinolog. Po studiích v Praze, Šanghaji, Berkeley a na Harvardu vyučoval na univerzitách v Praze a Bratislavě a vedl výzkum v Číně, na Tchaj-wanu a v USA.