Protože oděvy nefosilizují, je pro antropology těžké zjistit, kdy přesně začali naši předci svá těla skrývat před okolím pod vrstvami kožešin a látek. Spoléhat tak musí jen na nepřímé důkazy, kterými jsou hlavně zkameněliny vší.

Podle studie z toku 2011 se začaly od sebe oddělovat druhy vší žijících ve vlasech a chlupech od vší žijících v našem oblečení někdy před 170 tisíci lety. Myšlenka vychází z toho, že jakmile lidé začali nosit oblečení, přesunuly se do něj i vši, které se postupně vyvinuly v samostatný druh.

V tu dobu už přímí předchůdci lidí Homo sapiens žili v Africe a už delší dobu neměli tělo pokryté chlupy, které pomáhaly starším druhům lépe se vypořádat se zimou i sluncem. "Je možné, že jsme začali nosit oblečení, abychom kompenzovali ztrátu srsti," říká antropolog Ian Gilligan z Univerzity v Sydney. Možné je, že kromě prosté ochrany za to může i jistý stud, pro tyto teorie ale nemají vědci přímé důkazy.

Přiléhavé oblečení versus jednoduchý plášť z vlčího kožichu

Mimo Afriku je už logičtější, že se šaty staly životně důležitou ochranou proti chladu. Zvlášť u neandrtálců, kteří žili na Zemi v mnohem chladnějším podnebí a potřebovali tak svá těla něčím zakrýt.

Dá se proto říct, že neandrtálci vynalezli oblečení dřív než naši přímí předchůdci. Vypadá to ale, že jejich oděv byl o něco jednodušší. Podle studie dánského Muzea přírodních věd z roku 2012 potřebovali neandrtálci během zimy schovat 70 až 80 procent těla, zatímco lidé až 90, a museli proto nosit přiléhavější oblečení, které je zcela zakrylo.

Studie z letošního srpna tvrdí, že neandrtálci přes sebe jen nosili jednoduché pláště z kožešiny vyrobené z jednoho zvířete.

Moderní lidé oproti tomu své oblečení šili z několika kusů. "Takže spíš, než aby se novému podnebí přizpůsobili a vytvořili si schopnost žít v něm, vyvinuli lepší oblečení," říká Nathan Wales z dánského muzea.

Neandrtálci byli svými tělesnými vlastnostmi lépe přizpůsobení chladu, což mohlo podle Walese paradoxně napomoci k jejich konci. Jak byli moderní lidé náchylnější k umrznutí, museli se přizpůsobovat a vymýšlet nové technologie výroby kvalitnějšího oblečení, což je zachránilo, když před 30 tisíci lety přišlo extrémně chladné počasí.

Barevné oblečení

Už nepoužívali jenom kožešiny, ale začali zpracovávat len, jak dokazují nálezy v gruzínské jeskyni Dzudzuana. Nalezená vlákna byla navíc obarvená, což naznačuje, že už lovci mamutů nosili různobarevné oblečení.

To podle antropologů naznačuje, že jim v případě oblékání nešlo čistě jen o jeho funkčnost. Sloužilo i jako dekorace a mělo tedy i symbolický účel.

Gilligan poukazuje na to, že lidé svá těla dekorovali pravděpodobně dávno před tím, než existovalo oblečení. Jen ve chvíli, kdy se ochladilo a museli svá pomalovaná těla skrýt.

"Dekorační funkce se tak přenesla na oděv. Jakmile se tak stalo, začali používat oblečení nejen k zahřátí, ale i pro sociální účely," vysvětluje antropolog Gilligan.