Pro předlohu hlasovalo 135 ze 183 přítomných poslanců, proti jich bylo 39. Normu nepodpořili jen poslanci hnutí ANO a několik nezařazených členů dolní komory. Babiš, který vlastní skupinu Agrofert včetně mediálního domu Mafra a rozhlasovou stanici Impuls a televizi Óčko, se ze středečního jednání dolní komory omluvil. Ve Sněmovně ale byl přítomen.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) rozhodnutí sněmovny uvítal. Oligarchové si podle novely musí vybrat členství ve vládě, nebo dotace, zakázky a vlastnictví médií, uvedl na twitteru. 

Předseda poslanců ANO Jaroslav Faltýnek před závěrečným hlasováním poděkoval poslancům, že aspoň částečně zvítězil zdravý selský rozum, když Sněmovna odmítla úpravy, podle nichž by člen vlády nesměl vlastnit majetek.

Podotkl ale taky, že přijímat zákony kvůli jednomu člověku jde proti základním principům právního státu. "Dohodli jsme se, že většinově nepodpoříme konečnou verzi tohoto zákona," uvedl.

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) počká, až zákon o střetu zájmů posoudí Senát a prezident, pak se poradí o dalším postupu s právníky. Odmítl označení za oligarchu, trvá na tom, že se chová transparentně.

"Oligarchie je nedemokratická forma. Hnutí, které jsem založil, bylo zvoleno v demokratických volbách," řekl.

Babiš dále uvedl, že je nejsledovanější osobou v zemi. "A myslím, že se od počátku své funkce chovám transparentně," uvedl.

Koaličním partnerům ČSSD a KDU-ČSL, kteří zákon podpořili, vyčetl, že o jeho majetku věděli už při vyjednávání vládní spolupráce. "Věděli, co všechno vlastním a že nemám důvod to nějakou formou přepisovat na nějaké příbuzné, jak to dělali oni," řekl.

Schválit zákon bylo špatné, neschválit ještě horší

Návrh zákona zavádí podle sociálních demokratů změny, které posílí přehlednost, transparentnost a kontrolovatelnost při výkonu veřejné funkce. Přijaté pozměňovací návrhy pak "zabraňují srůstání byznysu a politiky pro členy vlády".

"Bylo klíčové, aby vládní návrh zákona byl přijat," popsal poslanec sociální demokracie Jan Chvojka, proč netrval na všech svých pozměňovacích návrzích. Sněmovna v dílčím hlasování neschválila, aby členové vlády nemohli dál ovládat firmy. Hrozilo podle něj, že by celá novela nebyla schválena.

Za rozpačitý a bezzubý označil výsledek hlasování o pozměňovacích návrzích šéf frakce KSČM Pavel Kováčik, který si vzal před konečným hlasováním přestávku na jednání klubu. I malý pokrok je ale podle něho pokrokem a pozitiva převážila.

Zákon "o jednom člověku" není podle opoziční ODS ideální. "Přesto je potřebný. Nejsme v normální situaci, a proto musíme volit nestandardní cesty. ODS nejde o politické divadlo, ale o efektivní ochranu občanů před oligarchy a všemi, kteří zneužívají moc ve svůj prospěch. Proto jsme zákon podpořili," uvedl předseda ODS Petr Fiala.

Šéf hnutí ANO novinářům řekl, že předseda opoziční ODS Petr Fiala definitivně potvrdil, že zákon je namířen přímo proti jeho osobě. "Nerozumím, proč někdo upírá základní právo vlastnit," uvedl. Tradiční politické strany hlasovaly znovu spolu, dodal.

Podle místopředsedy vládní KDU-ČSL Jana Bartoška zákon nemíří na Babiše, nýbrž je univerzální.

Majetkové přiznání i při vstupu do politiky

Vládní předloha předpokládá mimo jiné to, že politici budou dávat majetková přiznání i při vstupu do politiky. Poslanci nepodpořili návrh ústavně-právního výboru, aby byla neveřejná. Přijali naopak úpravu, podle níž mají oznámení dávat i soudci a státní zástupci. Do soudcovských oznámení, která by shromažďoval Nejvyšší soud, by veřejnost přístup mít neměla.

Ostatní funkcionáři by podávali přiznání podle novely do centrálního registru, který by vedlo ministerstvo spravedlnosti. Poslanci nepřijali úpravu Marka Bendy (ODS) na zachování nynějšího stavu, kdy politici a někteří úředníci posílají každoročně přiznání na několik tisíc míst podle druhu funkce.

Novela zákona o střetu zájmů, v němž poslanci provedli i další úpravy, zejména ohledně výše hodnoty přiznávaného movitého majetku, je podle vlády součástí protikorupčního tažení. Jednotný registr by měl zlepšit veřejnou i úřední kontrolu přiznání.

Uzákonění povinnosti předkládat první přiznání při nástupu do funkce umožní zjistit, k jakému majetku funkcionáři za dobu působení přišli. Předloha zvyšuje například i možné sankce za porušení zákona.