Klíč k řešení uprchlické krize se nachází v Libyi, shodují se unijní špičky
Libye je pro řešení uprchlické krize klíčová, Evropská unie ji proto pomůže, aby mohla chránit své hranice. Nejvyšší představitelé EU se na tom v pátek dohodli na neformálním summitu na Maltě. Libyjské pobřežní stráži unie dodá potřebné vybavení, pomůže také s výcvikem.
Unie také slíbila, že ve spolupráci s mezinárodními organizacemi, jako je Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) zajistí odpovídající přijímací zařízení a podmínky pro migranty přímo v Libyi. EU rovněž podpoří Mezinárodní organizaci pro migraci (IOM) v jejím programu dobrovolných návratů.
Média koncem ledna citovala z německé diplomatické korespondence, podle níž jsou podmínky v libyjských uprchlických táborech srovnatelné s nacistickými koncentračními tábory. Uprchlíci, kteří nemají peníze, jsou podle těchto informací stříleni, aby uvolnili místo jiným, kteří jsou ochotni zaplatit převaděčům.
EU má podle deklarace také zájem spolupracovat s libyjskými úřady tak, aby země dokázala účinně chránit svou jižní hranici. Jak dnes vysvětlil dobře informovaný unijní diplomat, smyslem je postavit do cesty migrační vlně ze subsaharské Afriky do cesty překážky ještě před tím, než se lidé dostanou do lodí mířících přes Středozemní moře.
Snaze výrazně omezit migrační trasu přes centrální Středomoří se dnes na Maltě věnovali prezidenti a premiéři zemí EU v první části svého neformálního jednání. Poté, co loňská dohoda s Tureckem výrazně omezila migrační tlak směrem na Balkán, dostaly se cesty především ekonomických migrantů z Afriky opět do centra pozornosti.
Loni do EU, tedy prakticky do Itálie, dorazilo tímto způsobem okolo 181 tisíc lidí, tisíce při pokusu překonat moře zemřely.
Rozbít obchodní model převaděčů má podle deklarace evropská podpora místních komunit v Libyi, například na pobřeží či u jižní hranice země tak, aby lidé nemuseli kvůli obživě spolupracovat s kriminálními gangy. Prezidenti a premiéři osmadvacítky také uvítali dohodu, kterou s mezinárodně uznanou libyjskou vládou ve čtvrtek domluvila Itálie.
Na podporu urgentních potřeb souvisejících s projekty v Libyi se už Evropská komise rozhodla pro letošní rok v první fázi vyčlenit 200 milionů eur (5,4 miliardy Kč).
I pět let po konci občanské války v Libyi 20. října 2011 se země noří v chaosu, má dvě vlády a o moc v zemi se přetahuje řada uskupení a bojůvek včetně Islámského státu (IS). Země se od května 2014 potýká již s druhou občanskou válkou.
Vývoj po konci první války v říjnu 2011, která skončila zabitím vůdce Muammara Kaddáfího a vítězstvím povstalců, lze shrnout do dvou období. Po asi dvouapůlletém mezidobí s jistou mírou stability, ale v květnu 2014 v zemi vypukla druhá občanská válka a Libye byla rozdělena na několik oblastí, které kontrolují různé síly:
Mezidobí od října 2011 do května 2014
- V tomto období nastala v zemi jistá stabilizace, konaly se volby a byla kupříkladu obnovena těžba i export ropy.
- Předseda povstalecké NTC Mustafá Abdal Džalíl vyzval po převzetí moci v říjnu 2011 Libyjce ke smíření a sjednocení a řekl, že základem státu bude islámské právo (šaría).
- V červenci 2012 se konaly volby do přechodného parlamentu, ve kterých vyhrála liberální koalice Spojenectví národních sil (AFN) vedená někdejším přechodným premiérem Mahmúdem Džibrílem. O měsíc později předala vládnoucí NTC moc v zemi nově zvolenému Všeobecnému národnímu kongresu (GNC), v říjnu 2012 byl premiérem zvolen bývalý opozičník Alí Zajdán.
- V únoru 2014 bylo zvoleno Ústavní shromáždění, které mělo vypracovat návrh ústavy, což se ale vzhledem k zahájení bojů nestalo.
Druhá občanská válka od května 2014
- Za zahájení tohoto konfliktu jsou považovány střety znepřátelených milic v Benghází na východě země 16. května 2014, které si vyžádaly na 80 mrtvých (střetly se tam jednotky bývalého povstaleckého generála Chalífy Haftara s islamisty). Střety poté eskalovaly zejména v červenci 2014, kdy islamisté zahájili operaci na ovládnutí Tripolisu či třetího největšího města Misuráty. V červenci 2014 také uzavřela vzhledem k bezpečnosti svá velvyslanectví v Tripolisu řada zemí včetně ČR. Svou ambasádu jako první západní země znovuotevřela letos v lednu Itálie.
Zemi si poté rozdělilo několik sil:
I. Mezinárodně uznávaná vláda národní jednoty premiéra Fáize Sarrádže sídlí od loňského března v Tripolisu. Převzala vládu od dříve neuznávané islamistické vlády Chalífy Ghvíla, původem zejména z milice Fadžr Libya (Libyjský úsvit). Dohodu o ní pomáhala vyjednat OSN. Hlasováním o důvěře ale kabinet zatím neprošel. Letos v lednu navíc rezignoval místopředseda vlády, kabinet podle něj selhal. Bývalý premiér Ghvíl také oznámil, že převzal kontrolu nad několika ministerstvy v Tripolisu, politika premiéra Sarrádže je podle něj špatná
II. Do konce roku 2015 mezinárodně uznávaná vláda a parlament sídlí od srpna 2014 v Tobrúku na východě země.
III. Islamistická rada salafistické organizace Ansar aš-Šaría vládne od července 2014 v druhém největším městě v zemi Benghází na východě. Rada bezpečnosti OSN uvalila na Ansar aš-Šaría v listopadu 2014 sankce. V Benghází s islamisty přes dva roky bojuje libyjská národní armáda (LNA) pod velením generála Chalífy Haftara. V oblasti operují i skupiny napojené na teroristickou síť Al-Káida.
IV. Radikální organizace Islámský stát (IS) vládne od listopadu 2014 ve městě Darná na východě, od konce roku 2014 ovládala i některé oblasti v okolí Syrty. V lednu 2015 uskutečnil IS první útok v Libyi, v listopadu 2015 USA poprvé bombardovaly pozice IS na východě Libye. Ofenzivu proti Syrtě zahájily provládní jednotky loni v květnu, od srpna jim pak pomáhaly americké nálety a malé skupiny západních speciálních sil. V prosinci 2016 libyjské vládní síly oznámily, že radikálové z IS byli v Syrtě poraženi.
- Menší skupiny ovládají i další oblasti v zemi, kupříkladu Tuaregové pouštní oblasti na jihovýchodě země a místní milice mají pod kontrolou několik měst na severozápadě země, například Baní Valíd a Tavarga.
- V období od května 2014 do června 2016 bylo v Libyi v bojích údajně zabito na 4700 lidí.
- Důsledkem nestability v zemi je i růst migrační vlny z tohoto státu. Prezidenti a premiéři zemí EU se dnes na svém summitu na Maltě shodli, že prioritou je širší podpora libyjské pobřežní stráži. EU také slíbila, že ve spolupráci s dalšími organizacemi zajistí odpovídající přijímací zařízení a podmínky pro migranty přímo v Libyi.