Jet na dovolenou do Thajska s batohem na zádech je nudné a nic nového to nepřinese, tvrdí Jonny Blair ze Severního Irska. Přednost dává turistice v Iráku nebo Afghánistánu a doporučuje to i ostatním. Riziko, které to přináší, se vyplatí.

Jakou poezii může přinášet bojová linie, zaminovaná cesta a zbloudilé střely na nejistých trasách vyznačených kontrolními hlídkami? Přesto existuje několik cestovních agentur, které vozí klienty právě do těchto míst s příslibem silného zážitku.

Patří k nimi britská Hinterland Travel. Vyjela s asi dvanáctičlennou skupinou Evropanů a Američanů do Afghánistánu a na silnici v Herátu se dostala do raketové palby Talibanu. Šest cizinců včetně šéfa agentury Geoffa Hanna bylo v palbě lehce zraněno. Sotva dorazili do Kábulu a stačili o svém dobrodružství informovat, ozvali se na facebooku další zájemci o podobný adrenalin. "Mám chuť jet s nimi taky," napsal k podniku zkušeného osmasedmdesátiletého cestovatele Geoffa Hanna zájemce David Stanley.

Nezdravá zvědavost? Touha překonat sám sebe? Hledání silných prožitků? Proč na dovolené riskovat život, zatímco mnozí se úporně snaží o něj nepřijít?

Roku 2013 se vydal japonský turista Tošifumi Fudžimoto na dovolenou do syrského Halabu, přičemž měl za sebou už cestu do rovněž syrského Homsu, do boji zmítaného Jemenu i do Káhiry v době, kdy tam právě svrhli prezidenta Husního Mubaraka. Turisté se vydali i do bojujícího Sarajeva, loni v létě "odchytilo" francouzské velvyslanectví v Kábulu dva cestovatele v sandálech, kteří projížděli Afghánistán stopem a přespávat chtěli u místních obyvatel.

James Willcox z kanceláře Untamed Borders - Divoké hranice ze západní Británie říká, že motiv klientů vydat se do nebezpečí je různý. Jeho agentura nedávno vyvezla skupinu odvážlivců s kajaky na sjetí řeky Pandžšír v severním Afghánistánu. "Může to být touha setkat se s jinou kulturou, snaha lépe pochopit složitou geopolitickou situaci, důvodů je nekonečné množství," řekl o motivech klientů Willcox.

Právě s ním se na cestu vydal Blair. "Fotbalový zápas s dětmi u buddhistického kláštera v Samanganu nebo noc probděná v diskusi a s vodní dýmkou v Mazáre Šarífu" jsou jeho nejlepší vzpomínky z Afghánistánu. "Byl jsem i v Iráku, v Číně, Venezuele, Palestině a Severní Koreji. Každá země má něco, proč stojí za to ji vidět," napsal v mailu z Kaliningradu, kde se mu právě podařilo získat několikadenní vízum.

Šestačtyřicetiletý Američan John Milton je také toho názoru, že člověka nejvíc obohatí výlet po nevydlážděných stezkách. "Setkáváte se kulturami a společnostmi bez jakéhokoli filtru. Mým heslem je nezestárnout bez jizev," sdělil Milton. V minulosti pracoval jako investiční bankéř, avšak po časném odchodu do důchodu se věnuje "objevování krás světa". Proto v červnu navštívil Afghánistán.

Obohatit se takto odjel i do Pákistánu, Somálska a Severní Koreje, kde byl ve společnosti amerického basketbalisty Dennise Rodmana při oslavách narozenin vůdce Kim Čong-una. "To je zkušenost, která se vám v západním světě nenabídne. Ano, může to být nebezpečné, ale riziko lze mít pod kontrolou a odměna stojí za to," tvrdí Milton.

Afghánistán může turistům nabídnout četné přírodní i archeologické krásy. Loni ho navštívilo 20 tisíc turistů a incident z Herátu, i když nebyl příliš tragický, je pro něj špatnou zprávou. "Teď už se u nás útočí i na zahraniční turisty, jaká hanba," uvedl na Twitteru Hamíd Zahzíb z Kábulu.