Zveřejnit, nebo tajit? Mezi svobodou tisku a bezpečností

KOMENTÁŘ - Komentáře autor: Dalibor Olšanský

Chcete vědět, kolik stojí lidský život? Každá země ho oceňuje jinak, podle velikosti státní pokladny. Přepočítat ho lze nejen na peníze, ale i na informace. A také na počet kliků na webu nebo na počet prodaných výtisků s exkluzivním článkem.

Hana Humpálová (vlevo) a Antonie Chrástecká

Hana Humpálová (vlevo) a Antonie Chrástecká , zdroj: IHH

Teď už konečně víme, kolik stálo osvobození dvojice děvčat unesených v pákistánském Balúčistánu. Hanka a Tonča, jak dívky vešly do širší známosti, mají hodnotu šesti milionů dolarů nebo v přepočtu také 145 milionů korun, tedy každá po 72,5 milionu korun. Tolik za ně jejich věznitelům zaplatil stát, jinými slovy - my všichni daňoví poplatníci.

Na kolik byste ocenili svůj vlastní život? A platili byste za sebe vůbec výkupné, nebo byste dali přednost sebezapření a v zájmu svých spoluobčanů přenechali sebe svému osudu v rukou zločinců nebo teroristů?

Nejsou to přitom vůbec teoretické otázky, měli byste si to ujasnit, zvlášť v případě, že plánujete dovolenou třeba na severu Afriky či v jakékoli exotičtější zemi na jiném kontinentu. Teď už totiž všichni vědí, kolik je Česko ochotné zaplatit za své lidi.

Odpověď na otázku, zda s teroristy vyjednávat, či nikoli, zda za rukojmí platit, nebo ne, není rozhodně jednoduchá a zaujmout jednoznačný postoj nedokážou ani země, které se s únosy svých občanů musely a musí potýkat častěji.

Koneckonců, dotýká se to samotného účelu státu, který má chránit své občany, tedy jednotlivce i všechny dohromady. Jenže co se situacemi, kdy zájem celé společnosti převáží nad životem jednotlivce? 

Státům, které platily výkupné (a vědělo se o tom), teroristé unášeli další a další turisty, zatímco země, které s teroristy oficiálně nevyjednávají, za svůj tvrdý postoj leckdy platily i lidskými životy. Oba přístupy mají své výhody a nevýhody, a také své zastánce a kritiky.

V případě Hany Humpálové a Antonie Chrástecké je už každopádně bezpředmětné řešit, zda za ně stát měl platit nebo ne. Měl se ale svět dozvědět o částce?

Ano, teď se část veřejnosti, která s vyplácením výkupného nesouhlasí, může rozhodnout nevolit propříště politiky Rusnokova či Sobotkova kabinetu. Tím ale výčet výhod plynoucích ze zveřejnění výše výkupného končí.

Mezi nevýhody můžete započítat, jak to ovlivní životy obou dívek. Antonie se vrátila k normálnímu fungování relativně snadno, nikoli však Hana.

Celá republika teď ví, kolik stála jejich nepovedená cesta do Indie, zatímco my tady pilně pracovali a platili daně. Jen namátkou, na sociálních sítích se objevily mimo jiné i návrhy na rozprodej obou děvčat "na orgány, aspoň k něčemu budou užitečný za ty prachy".

Navíc zveřejnění výše výkupného se sice dá z určitého úhlu obhájit, i když protiargumenty budou obdobně pádné, upozorňovat na to, že se Hana Humpálová pokusila odjet do Turecka, nebylo vůbec nutné. I kdyby představovala hrozbu pro bezpečnost země, je na tajných službách, aby si to ohlídaly. 

A když už vám nezáleží na dívkách a jejich rodinách, co vaše vlastní bezpečnost? Ať už budete cestovat v podstatě kamkoli, zločinci a radikálové teď vědí, kolik za vás stát případně zaplatí.

Svoboda médií by přece neměla stát nad veřejným zájmem. Stála nám ta exkluzivní, jistě zajímavá ale velmi nebezpečná informace za to? 

Tagy: Česko domácí unesené Češky Češi v zahraničí únosy a vraždy

Zdroje: Vlastní