Pelikán sice nepotvrdil, že Fajádovo propuštění souviselo s návratem Čechů domů, spojitost případů ale připustil ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Rozhodnutí nevydat Libanonce ostře kritizovalo americké velvyslanectví v Praze.

Stropnický v rozhovoru pro páteční Hospodářské noviny uvedl, že podmínkou propuštění Čechů bylo, aby se Fajád nedostal do rukou amerických vyšetřovatelů.

"Pět lidí se sem vrátí v pořádku, pokud Fajád nebude vydán do Spojených států. Je to svázané," prohlásil. Později ale sdělil, že se pro noviny vyjádřil "v širším kontextu souvislostí" a jedna publikovaná věta je příliš zjednodušující. O diplomatické dohodě mezi oběma státy předtím spekulovala libanonská i česká média.

Pelikán uvedl, že se rozhodl nevydat Fajáda do Spojených států na základě povahy skutku, důkazů i zpravodajských informací, které ale nemůže zveřejnit. Patří k nim podle něho i to, zda měl na jeho rozhodnutí podíl fakt, že v Libanonu byla unesena pětice Čechů.

"Zákon předpokládá, že toto mé rozhodnutí v takovéto věci je rozhodnutím politickým a mezinárodně-politickým," řekl ministr.

Naštvaní Američané

Rozhodnutí nevydat do USA Fajáda a dalšího muže s libanonským pasem Chálida Marabího tvrdě napadlo velvyslanectví Spojených států. Rozhodnutí označilo za šokující. Podle ambasády dvojici odmítla vydat vláda a pro takový verdikt neexistuje žádné ospravedlnění.

Vážně tím utrpí spolupráce orgánů činných v trestním řízení obou zemí a pouze to povzbudí zločinecké skupiny a teroristy po celém světě, uvedlo velvyslanectví v tiskové zprávě. Tvrdí také, že Fajád a Marabí čelí v USA obžalobě z přípravy vražd zaměstnanců americké vlády či z pokusu použít protiletadlovou střelu.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) kritiku odmítl. Ministr Pelikán podle něj postupoval v souladu s českými zákony. Partneři České republiky by to měli respektovat, uvedl premiér. Naopak předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek tvrdí, že vláda v této věci v rámci boje proti terorismu evidentně selhala.

"Americkou ambasádu zjevně šokovalo, že česká vláda bojuje proti terorismu pouze verbálně," uvedl. Vicepremiér a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, Hrad ani ministerstvo zahraničí prohlášení velvyslanectví nekomentovali. Bělobrádek vzkázal, že počká na informace od ministra spravedlnosti na vládě.

Při dárcovské konference pro Sýrii v Londýně ve čtvrtek Sobotka novinářům řekl, že únos pěti Čechů v Libanonu je třeba důkladně vyšetřit. Je podle něj důležité zjistit, proč tam pětice vůbec jela a proč právě v takovém složení. Zprávy o výměně Fajáda za unesené Čechy nekomentoval. Řekl jen, že jeho vláda není vydíratelná.

Fajád byl v Česku držen ve vazbě od dubna 2014 a byl obviněn ze spolupráce s teroristy. Po žádosti Spojených států pražský vrchní soud v polovině loňského prosince potvrdil, že Fajád může být do USA vydán, stejně jako další dva spoluobvinění - Marabí a Faouzi Jaber. Trojice svou vinu i vydání odmítala. Mužům v USA hrozí až doživotí. Pelikán o osudu třetího obviněného zatím nerozhodl.

Komunikační šumy mezi tajnými službami

Pět Čechů zmizelo v Libanonu loni v červenci, na svobodě jsou od pondělka. Vládní airbus pro ně odletěl ve středu. Po příletu na vojenské letiště ve Kbelích zřejmě absolvovali zdravotní prohlídku. Čeká je i policejní vyšetřování, které má na starosti Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Kriminalisté tohoto útvaru podle Radiožurnálu prošetřují i to, zda si někdo z pětice nejel do Libanonu pro peníze.

Mezi zadržovanými Čechy údajně byl příslušník armádní tajné služby Martin Psík. "Hlásíme se k panu Psíkovi, další informace nebudu poskytovat," řekl po čtvrtečním zasedání sněmovní komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství její ředitel Jan Beroun. Média spekulovala o tom, že pětice padla do léčky libanonské tajné služby, která chtěla dostat z Česka Fajáda.

Prostředník údajně nabízel informace o Čechovi uneseném o několik měsíců dříve v Libyi. Zatímco česká civilní rozvědka údajně nabídku považovala za past, armádní služba poslala do Libanonu Psíka. Beroun se k tomu vyjádřit nechtěl. "Důvodem, proč k tomu kontaktu došlo, tak bylo určitě plnění úkolů zpravodajské služby v zájmu českého státu," řekl.

Předseda sněmovní komise Bohuslav Chalupa (ANO) připustil "určitý problém" v koordinaci tajných služeb. Může si to podle něho vyžádat i legislativní úpravu.