'Ztělesněné zlo': Mladić dostal doživotí za masakr v Srebrenici
22. 11. 2017 – 13:10 | Zpravodajství | šar
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) dnes odsoudil bývalého velitele bosenskosrbské armády Ratka Mladiče na doživotí za zločiny spáchané během války v Bosně a Hercegovině v letech 1992-1995. Uznal ho přitom vinným v deseti z jedenácti bodů obžaloby. Mladičův obhájce Dragan Ivetić uvedl, že se Mladić odvolá.
Ve dvou bodech byl Mladić obžalován z genocidy. V jednom z nich, který se týkal genocidy v sedmi bosenských obcích, byl ale viny zproštěn. Dalších pět bodů se týkalo zločinů proti lidskosti a čtyři body porušení zákonů nebo zvyklostí válečného práva.
"Za spáchání těchto zločinů senát odsuzuje pana Ratka Mladiče k doživotnímu vězení," oznámil soudce Alphons Orie verdikt haagského tribunálu. Výroku předcházely dvě hodiny, během kterých soud seznamoval přítomné se závěry více než čtyřletého procesu.
Mladičovy zločiny soudce označil za "jedny z nejohavnějších, jaké kdy lidstvo poznalo, včetně genocidy, vyhlazování a zločinů proti lidskosti".
Orie mimo jiné řekl, že senát dospěl k závěru, že Mladić výrazně přispěl ke zločinům, které byly spáchány ve Srebrenici. Kromě toho osobně nařídil ostřelování Sarajeva, jehož terčem bylo civilní obyvatelstvo a jež naplnilo všechny znaky genocidy. Na svědomí má i braní rukojmích z řad pozorovatelů OSN a příslušníků mezinárodních sil UNPROFOR na konci války.
Zasedání tribunálu bylo na desítky minut přerušeno kvůli údajné nevolnosti souzeného. Původně povolená pětiminutová přestávka se prodloužila na zhruba 50 minut a obhájci následně požádali o odklad vynášení verdiktu kvůli špatnému stavu svého mandanta. To ale soudce Orie odmítl s odvoláním na informaci lékařů, podle níž nejde o "krizi s vysokým tlakem", jak tvrdí obhajoba.
Následně Mladić popuzeně zareagoval na soudcovo vyjádření k jeho zdravotnímu stavu a označil ho za lež. Poté ho Orie z jednací síně vykázal a Mladić si mohl zbytek čtení rozsudku vyslechnout pouze ve vedlejší místnosti.
Generál je prý po mrtvici
Mladić trpí podle obhajoby vážnými zdravotními problémy a advokáti se od začátku roku snažili dosáhnout jeho dočasného propuštění, aby mohl být léčen v zahraničí. K tomu poskytla záruky i srbská vláda, což ale tribunál zamítl, stejně jako nedávnou žádost obhájců o odklad vynesení rozsudku kvůli nedobrému zdraví souzeného.
Mladić podle médií utrpěl od začátku svého skrývání nejméně jeden infarkt a během pobytu ve vězení tribunálu i několik mozkových příhod, možná i slabší mrtvici.
Mladičovi se po válce dařilo 16 let unikat spravedlnosti. Do vydání bývalého srbského a jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče ICTY v červnu 2001 žil Mladić poměrně v klidu v Srbsku. Pak se ale musel skrývat. To se mu dařilo i s pomocí přátel v srbské armádě do května 2011, kdy byl zatčen na severu Srbska a nedlouho poté vydán ICTY.
Válka v Bosně a Hercegovině byla nejkrvavějším válečným konfliktem v Evropě od druhé světové války. Vyžádala si kolem 100 tisíc lidských životů a dodnes je několik tisíc lidí nezvěstných. Ze svých domovů bylo vyhnáno nebo bylo nuceno je opustit 2,2 milionu obyvatel.
Ve středu šlo o poslední rozsudek, jímž vyvrcholila práce haagského tribunálu. ICTY ustavilo OSN už během války v roce 1993 a soud své působení definitivně ukončí k letošnímu 31. prosinci. Mladićovým odvoláním se už bude zabývat Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT), který zřídila 22. prosince 2010 Rada bezpečnosti OSN.
Proces s Mladičem začal 16. května 2012 a závěrečné řeči obžaloby a obhajoby zazněly loni v prosinci. Jeden ze dvou bodů obžaloby vinících bývalého generála z genocidy se týkal odpovědnosti za srebrenický masakr, při němž bosenskosrbské síly v létě 1995 na konci války v Bosně povraždily 8 tisíc zajatých muslimských mužů, včetně starců a chlapců.
Srby rozsudek nepřekvapil
Odsuzující rozsudek byl očekávaný, řekl to srbský prezident Aleksandar Vučić. Současně s tím vyzval Srby, aby svou pozornost nyní zaměřili do budoucnosti.
"Abychom před nikým nevěšeli hlavu, ale šli směrem do budoucnosti, abychom přemýšleli o tom, kde a jak budeme žít my a naše děti, jak budeme chránit mír a budoucnost v regionu," citovala Vučiče televize B92. Srbové by se podle prezidenta neměli "utápět v slzách minulosti, ale v potu tváře budovat lepší společnou budoucnost".
Podobně se vyjádřila i předsedkyně srbské vlády Ana Brnabičová, podle níž se vynesený verdikt předpokládal. "Musíme hledět do budoucna, abychom konečně měli stabilní stát," řekla podle agentury Reuters premiérka novinářům během návštěvy norské metropole Osla. "Musíme nechat minulost za sebou," dodala.
Trest pro Mladiče pak mezi jinými mezinárodními činiteli uvítal Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zaíd Husajn. Zdůraznil, že verdikt je varováním pro pachatele podobných zločinů, že spravedlnosti neuniknou.
Mladić je podle Husajna "ztělesněním zla". Jeho odsouzení za genocidu, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny je "důležité vítězství spravedlnosti", prohlásil podle agentury Reuters vysoký komisař Spojených národů.
"Dnešní verdikt je varováním pro pachatele takovýchto zločinů, že spravedlnosti neuniknou, bez ohledu na to, jak mocní mohou být a jak dlouho to může trvat," uvedl Zaíd Husajn.
Podobné stanovisko zaujal i generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Rozsudek "ukazuje, že zákony platí a osoby zodpovědné za válečné zločiny budou pohnány k odpovědnosti. Tak jako je bosenskosrbský velitel generál Mladić odpovědný za hrůzné zločiny spáchané na civilistech, včetně vražd tisíců bosňáckých mužů ve Srebrenici v roce 1995," napsal Stoltenberg v prohlášení.
Uvedl zároveň, že vidí budoucnost západního Balkánu v euroatlantické spolupráci a integraci "pro ty, kdo si to přejí". "Doufám, že dnešní rozsudek tento region posune dál na cestě míru a usmíření," dodal generální tajemník NATO.
Trochu zdrženlivěji přijala verdikt Evropská unie, když ve svém prohlášení uvedla, že jednotlivé rozsudky nekomentuje. Nicméně hned dodala, že "plně respektuje rozhodnutí ICTY a podporuje jeho práci".
"Rozsudek v případu Radka Mladiče projednávaného ICTY... se týká jedněch z nejtemnějších, nejtragičtějších událostí v Bosně a Hercegovině, na západním Balkánu a v nedávných dějinách Evropy, včetně genocidy ve Srebrenici. Zajišťování spravedlnosti a boj proti beztrestnosti nejstrašnějších zločinů jsou základní lidskou povinností," zdůrazňuje se v prohlášení.
Žalobce haagského tribunálu Serge Brammertz doživotní trest pro Mladiče označil za "významnou etapu v historii tribunálu a pro mezinárodní justici". "Mladić byl první osobou obviněnou (mým) úřadem a poslední, která byla uznána vinnou," řekl podle agentury AFP.
Základní údaje o Mezinárodním trestním tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY):
- ICTY se zabývá válečnými zločiny spáchanými od roku 1991 na území někdejší Socialistické federativní republiky Jugoslávie. Sídlo má v nizozemském Haagu. Zřízen byl na základě rezoluce OSN z 25. května 1993 v reakci na tehdejší násilí páchané v Chorvatsku a Bosně a Hercegovině.
- Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii byl první orgán svého druhu od dob Norimberského a Tokijského tribunálu, které byly zřízeny po druhé světové válce. Po ICTY byl v listopadu 1994 zřízen ještě Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu. V roce 2002 pak vznikl Mezinárodní trestní soud (ICC), stálý orgán, který má stíhat genocidu, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny nebo zločin agrese.
- Tribunál obžaloval celkem 161 osob, jako poslední z nich byl v červenci 2011 zadržen Goran Hadžić, někdejší prezident Republiky srbská Krajina, který loni zemřel. Téměř polovinu z obžalovaných - 84 - ICTY odsoudil, 19 lidí zprostil, v 37 případech byla obžaloba stažena nebo byl proces předčasně ukončen (třeba kvůli úmrtí obžalovaného). Justici jednotlivých exjugoslávských republik bylo předáno 13 kauz, šest případů dosud nemá konečný rozsudek. Před soudem vypovídalo celkem 4650 svědků.
- Prvním obžalovaným ICTY se počátkem listopadu 1994 stal bosenský Srb Dragan Nikolić, který velel táboru v bosenské Sušici. Prvním souzeným byl bosenský Srb Duško Tadić, jehož proces začal 7. května 1996. Nikolić byl zadržen v dubnu 2000 a o pět let později odsouzen ke 20 letům; po odpykání dvou třetin trestu byl v listopadu 2013 podmíněně propuštěn. Tadić, zadržený již v polovině 90. let, dostal v roce 2000 stejný trest, podmíněně propuštěn z vězení byl v červenci 2008.
- K nejznámějším obžalovaným patřili například někdejší srbský prezident Slobodan Milošević (zemřel v březnu 2006 před vynesením rozsudku), bývalá hlava Republiky srbské v Bosně a Hercegovině Radovan Karadžić (loni v březnu byl prvoinstančně odsouzen ke 40 letům) či někdejší viceprezidentka RS Biljana Plavšičová (v únoru 2003 odsouzena na 11 let; propuštěna v říjnu 2009).
- ICTY vyšetřoval i předáka bosenských Muslimů Aliju Izetbegoviče nebo bývalého chorvatského prezidenta Franja Tudjmana, oba ale zemřeli ještě předtím, než mohlo padnout rozhodnutí o podání žaloby.
- Mezi těmi, které ICTY osvobodil (ať už v první instanci nebo po odvolání), je i několik známých osobností z balkánských válek. Například chorvatský generál Ante Gotovina, původně odsouzený na 24 let, nebo Naser Orić, někdejší velitel armády Bosny a Hercegoviny v oblasti Srebrenice. Loni v březnu pak ICTY shledal nevinným ve všech devíti bodech obžaloby i srbského ultranacionalistu Vojislava Šešelje.
- Šest obžalovaných odsoudil ICTY k doživotí - někdejšího velitele bosenskosrbských jednotek Stanislava Galiče (za podíl na ostřelování Sarajeva), důstojníky Zdravka Tolimira, Vujadina Popoviče a Ljubišu Beara (za podíl na masakru ve Srebrenici) a člena bosenskosrbských bojůvek Milana Lukiče (za masakry civilistů u východobosenského Višegradu). Dnes odsoudil k doživotí bývalého velitele bosenskosrbské armády Ratka Mladiče. Tolimir zemřel loni v únoru, letos v únoru zemřel Beara.
- Po vynesení rozsudku nad Mladičem ICTY svou činnost k 31. prosinci definitivně ukončí. Jeho agendu převezme Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT), který v roce 2010 ustavila Rada bezpečnosti a pod nějž spadají i všechna odvolání podaná od července 2013. MICT bude projednávat případná odvolání Karadžiče a Mladiče, dále případ Šešelje a obnovený proces se dvěma nejvyššími činiteli srbské tajné služby někdejšího srbského prezidenta Slobodana Miloševiče Jovicou Stanišičem a Frankem Simatovičem.