Nečasová má podmínku za zneužití Vojenského zpravodajství

AKTUALIZOVÁNO (aktualizováno: 22. 11. 2017 16:25) - Aktuality autor: šar

Za zneužití Vojenského zpravodajství uložil soud Janě Nečasové (dříve Nagyové) dvouletý podmíněný trest a pětiletý zákaz činnosti ve vedoucích funkcích státní správy. Obžalovaní zpravodajci Milan Kovanda, Ondrej Páleník a Jan Pohůnek také dostali podmínky od 18 do 20 měsíců a soud jim na pět let zakázal působit ve zpravodajských službách a bezpečnostních sborech. 

Petr Nečas a Jana Nečasová

Petr Nečas a Jana Nečasová,zdroj: Petr Hloušek / Právo / Profimedia

Dnešní rozhodnutí není pravomocné. Zpravodajci se rovnou odvolali, státní zástupce i právník Nečasové si nechali lhůtu na rozmyšlenou.

Současná manželka a dřívější šéfka kabinetu premiéra Petra Nečase (ODS) podle verdiktu zosnovala zneužití pravomoci, když v roce 2012 nezákonně zaúkolovala zpravodajce, aby sledovali Nečasovu tehdejší manželku Radku. Získáním informací o její údajné nevěře prý chtěla uspíšit Nečasův rozvod, jeho ženu totiž "hluboce nenáviděla". Později podle rozsudku nechala sledovat také dva zaměstnance úřadu vlády. Aféra přispěla v roce 2013 k pádu Nečasova kabinetu.

Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Pavla Hájková dnes uvedla, že trestnou činnost nezvratně prokazují jak odposlechy telefonu Nečasové, tak i další důkazy.

Upozornila na to, že Nečasová "zneužila bezbřehou moc, které se jí v té době dostávalo kvůli mileneckému vztahu s premiérem". Podle Hájkové měla Nečasová obrovský a nezdravý vliv nejen na soukromý život tehdejšího předsedy vlády, ale i na jeho práci.

Výpověď obžalované v dřívějším hlavním líčení byla podle soudkyně účelová a učiněná ve snaze vyhnout se trestní odpovědnosti. Nečasová i Nečas v roli svědka tvrdí, že o sledování požádal sám premiér, protože se obával o bezpečnost své rodiny v souvislosti s nákupem stíhaček gripen.

Nečasovu výpověď soudkyně prohlásila za nepravdivou, snažil se podle ní prospět své manželce.

"Soud při hodnocení věrohodnosti výpovědi svědka Nečase posoudil i specifika jeho vztahu k obžalované. Byl ve výrazně submisivním postavení. Obžalovaná jej úkolovala, komandovala, nadávala mu, vyčítala mu věci privátní i pracovní. Svědek Nečas se jí omlouval, škemral a sliboval, že udělá vše, co ona bude chtít," zrekapitulovala Hájková odposlechy. Za křivou výpověď může být Nečas stíhán, hrozily by mu až tři roky vězení.

Státní zástupce Rostislav Bajger chtěl pro obžalované nepodmíněné tresty vězení. Hájková vysvětlila uložení podmínek tím, že od spáchání skutku uplynula dlouhá doba. Předchozí soudkyně Helena Králová ve věci vynesla dva osvobozující rozsudky, žalobci se pokaždé úspěšně odvolali.

Tresty soudkyně označila za "výchovné". Polehčující okolností byla u všech obžalovaných jejich dosavadní bezúhonnost, u Páleníka a Kovandy soudkyně vyzdvihla také působení v armádě. Na druhou stranu zdůraznila, že Vojenské zpravodajství bylo zneuctěno a že počínání zpravodajců má dopad na důvěru občanů nejen v tuto instituci, ale ve všechny zpravodajské služby státu.

Kovanda s Pohůnkem se podle soudu dopustili vedle zneužití pravomoci také porušení povinnosti při správě cizího majetku. Zaměstnance vlády totiž nechali sledovat detektivní agenturou, které vyplatili 125 tisíc korun. Tuto sumu jim rozsudek uložil nahradit ministerstvu obrany.

Nečasová čelí dvěma dalším obžalobám. V prvním případě se společně s lobbistou Ivo Rittigem zpovídá z údajného vyzrazení utajované informace BIS. Druhý případ se týká údajného podplácení poslanců příslibem lukrativních funkcí a zahrnuje také krácení daní z dárků od vlivných podnikatelů.

Výběr informací o trestních kauzách Jany Nečasové

  • Na veřejnost se vyšetřování dostalo 12. června 2013, kdy Útvar pro odhalování organizovaného zločinu provedl zásah na řadě míst v ČR, včetně úřadu vlády. Impulzem bylo prošetřování podezření o činnosti organizované skupiny, složené z Romana Janouška, Tomáše Hrdličky, Iva Rittiga či Jiřího Tomana, a prověřování jednání tehdejšího náměstka pražského vrchního státního zastupitelství Libora Grygárka.
  • Kauza, ve které dnes soud vynesl verdikt, se týká zneužití Vojenského zpravodajství (VZ) ke sledování tehdejší manželky premiéra Nečase Radky. Spolu s ní byli obžalováni bývalí šéfové rozvědky Ondrej Páleník a Milan Kovanda a bývalý zpravodajec VZ Jan Pohůnek. V červnu 2014 nejprve soud Nečasové dal roční podmínku s odkladem na čtyři roky, po podaném odporu ji i ostatní obžalované zprostil viny.
  • V březnu 2016 rozsudek zrušil pražský městský soud, Obvodní soud pro Prahu 1 pak v červnu Nečasovou a tři bývalé zpravodajce opět osvobodil. Zprošťující verdikt ale koncem loňského prosince znovu zrušil pražský městský soud, a záležitost se tak vrátila k Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Odvolací senát navíc nařídil výměnu soudkyně, tento krok potvrdil také Ústavní soud. Nová soudkyně dnes uložila Nečasové dvouletý podmíněný trest a také pětiletý zákaz činnosti ve vedoucích funkcích státní správy. Obžalovaní zpravodajci rovněž dostali podmínky - Kovanda a Pohůnek 20 měsíců, Kovandův předchůdce Páleník 18 měsíců (soud jim také na pět let zakázal působit ve zpravodajských službách a bezpečnostních sborech).
  • Před soudem se Nečasová ocitla také kvůli možnému úniku informací z Bezpečnostní informační služby (BIS). O případu informovala média v březnu 2014, policie v kauze obvinila čtyři lidi. Kromě bývalé ředitelky premiérova kabinetu a lobbisty Iva Rittiga to byli jeho obchodní partner Tomáš Jindra (advokát a někdejší poradce ministra zemědělství) a právník David Michal z advokátní kanceláře MSB Legal.
  • Obžaloba tvrdila, že Rittig a Jindra se v roce 2012 dověděli od Nagyové-Nečasové a ministra zemědělství Petra Bendla (ODS), že Nečas dostal od šéfa civilní rozvědky utajený materiál. Dovodili si, že se týká právě jich, a Rittig proto poslal svého advokáta Michala na schůzku s Nečasovou, která mu podle obžaloby obsah zprávy sdělila. Podle státního zástupce mohl Rittig díky vynesení informace učinit kroky k zakrytí svého vlivu na státní orgány.
  • Vrchní státní zastupitelství v Olomouci podalo obžalobu v případu v březnu 2015, a to k Městskému soudu v Praze. Soud ale kauzu vrátil žalobcům k došetření. V listopadu 2015 pak rozhodnutí pražského městského soudu potvrdil Vrchní soud v Praze. Státní zástupci poté text upravili podle přání soudu, obvinění i právní kvalifikace ale zůstaly nezměněny.
  • Obžaloba ve věci možného úniku informací z BIS byla znovu podána začátkem loňského února, soud začal v květnu. Podle verdiktu z letošního ledna uložil soud Nečasové podmíněný trest v délce 1,5 roku, Rittigovi a Michalovi devítiměsíční podmínku a Jindru obvinění zprostil. Nečasová měla navíc na tři roky zakázáno pracovat ve funkcích s přístupem k utajovaným informacím. V září ovšem vrchní soud rozsudek zrušil a nařídil věc znovu projednat.
  • Nečasová čelí obžalobě také v kauze krácení daně, policie ji v březnu 2015 obvinila kvůli tomu, že finančnímu úřadu nepřiznala dary, například drahé kabelky, které jako ředitelka premiérova kabinetu dostávala. Cenu dárků policie vyčíslila na 10,1 milionu korun, zkrácená daň podle žalobců činí 736 tisíc korun (Nečasová ji již uhradila). Původně chtěli vyšetřovatelé Nečasovou kvůli darům obvinit z korupce, neměli ale dostatek důkazů. Ve věci krácení daně byla obžalována loni v červenci.
  • Vyšetřování, které policie dokončila v říjnu 2015, se přitom netýká jen nezdaněných darů, ale také uplácení poslanců funkcemi. Loni v červenci žalobci z olomouckého vrchního státního zastupitelství podali obžalobu na Nečase, Nečasovou a na někdejšího vysoce postaveného úředníka Romana Bočka. Poslanecká část se týká takzvaných trafik pro Petra Tluchoře, Ivana Fuksu a Marka Šnajdra. V současnosti se i v tomto případě koná soudní líčení, předsedkyně senátu Helena Králová stanovila sedm dalších jednacích dní v období od října do prosince.
  • Někdejší poslanci se na podzim 2012 vzdali poslaneckého mandátu, a umožnili tak schválení daňového balíčku, se kterým Nečasova vláda spojila žádost o vyslovení důvěry. Původně byli také stíháni, v jejich případě ale zasáhl v roce 2013 Nejvyšší soud s odvoláním na poslaneckou indemnitu. Stát se pak exposlancům za stíhání a vazbu omluvil, každému přiznal také statisícové odškodné.

Tagy: Česko domácí kauza Nagyová vojenské zpravodajství česká politika justice a soudy

Zdroje: ČTK