Oproti podobným skupinám, které fungovaly před pandemií covidu-19, je nynější hnutí podle ministerstva „vitálnější“. Tvoří jej především lidé starší 40 let. „Lze tak hovořit o revoltě osob středního či vyššího věku, které cítí existenční obavy a zažívají pocit odcizení,“ uvedlo ve zprávě vnitro.

Antisystémové hnutí podle vnitra tvoří široká škála nesourodých uskupení, které mají omezený počet členů i omezenou životnost. Skupiny se často skládaly jen z několika jednotlivců, při svých prezentacích se ale snažily působit dojmem masových, dobře organizovaných subjektů s politickými ambicemi, „včetně nahrazení stávajícího politického systému jiným způsobem vládnutí“.

Představitelé některých subjektů se zaštiťují různými konspiračními teoriemi, nebo se jim snaží dodávat spirituální rozměr. „Na hnutí se takzvaně nalepili i lidé, kteří frustrace druhých účelově zneužívají k získávání popularity, finančního zisku či politického kapitálu,“ uvedlo ministerstvo.

Lidé aktivní v antisystémovém hnutí také podle vnitra začali přebírat myšlenku, že Česká republika není legitimním státem. Dosud se tento koncept takzvaných suverénních občanů podle ministerstva projevoval především nátlakovým jednáním proti úřadům či ignorováním jejich výzev, vyvrcholením činnosti se ale staly incidenty u Městského soudu v Praze či královéhradeckého krajského soudu. „Tyto osoby se pokusily zablokovat konkrétní soudní líčení s obviněnými, kteří byli vykreslováni jako oběti nelegitimního systému,“ vysvětlilo vnitro.

V prvním pololetí letošního roku ministerstvo registrovalo velké množství aktivit spadajících do proruského hybridního působení. Je namířené proti ČR kvůli její podpoře Ukrajiny. Mimo produkce dezinformací a podpory antisystémových proudů jde o opakované kybernetické útoky, poplašné zprávy a zastrašování oponentů. Cílem je podle vnitra podkopávat a oslabovat pilíře demokratického systému.

Potenciál dezinformačních médií radikalizovat společnost podle vnitra opadá, jejich čtenáři dávají přednost údernějším a kratším sdělením či streamovaným videím, která se šíří na sociálních sítích. V prvním pololetí tato média produkovala zprávy namířené proti liberální demokracii a vládě. Setrvale produkovala xenofobní obsahy nemíření proti muslimům a migrantům, vnitro registrovalo i antisemitské teorie.

Pravicoví extremisté se letos zaměřili především na zahraniční akce a udržování kontaktů. Domobranecké skupiny ochromily vzájemné neshody a strach z postihu úřadů, nedokázaly navíc vygenerovat charismatické osobnosti. Anarchistické kolektivy jsou podle vnitra „myšlenkově vyčpělé a stereotypní“, komunita je rigidní a noví členové do ní nepřicházejí. Ministerstvo nezaznamenalo významnější projevy náboženského extremismu.

Ortodoxní komunisté letos i nadále šířili prokremelské narativy, vnitro registrovalo aktivity stalinistů, kteří bagatelizují komunistické zločiny. Někteří ortodoxní komunisté podle vnitra otevřeně zpochybňují demokratické principy. Nejvíce pozornosti získal místopředseda KSČM Josef Skála, uvedlo ministerstvo. „Ten se postupem času vzdaluje čistě komunistickým myšlenkám a orientuje se více na tzv. antisystémové hnutí,“ dodal úřad. Skálovi soudy letos pravomocně uložily osmiměsíční podmíněný trest za popírání válečného zločinu, masakru polských válečných zajatců v Katyni.

V prvním pololetí letošního roku se také podle zprávy objevovaly xenofobní či rasistické projevy osob bez vazeb na pravicově extremistické prostředí. V souvislosti se zabitím Roma v Brně ministerstvo zaregistrovalo xenofobní výroky na adresu Ukrajinců i z romské komunity. Někteří lidé se snažili napětí dále rozdmýchávat, další naopak varovali před uplatněním kolektivní viny.

„Do budoucna je třeba počítat s tím, že se vzájemné konflikty mezi některými Ukrajinci a Romy, respektive Čechy, mohou dále objevovat,“ uvedlo vnitro. Majorita i minority podle něj procházejí od pandemie řadou zátěžových situací, které mohou zvyšovat jejich citlivost a reaktivitu na mezietnické konflikty. „V případě zanedbání či podcenění této skutečnosti bude docházet k růstu napětí a ke zneužívání situace extremisty a populisty,“ varovalo ministerstvo.

Vnitro letos eviduje 69 nenávistných činů, o tři méně než loni

Za prvních šest měsíců letošního roku evidovalo ministerstvo vnitra 69 nenávistných trestných činů, meziročně o tři méně. Policie dosud objasnila 26 skutků. Oproti stejnému období roku 2022 stoupl počet obviněných lidí z nenávistně motivovaných skutků o 15 na 43 stíhaných.

Stejně jako v loňském roce je i letos nejčastějším registrovaným trestným činem násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci. Za první pololetí 2022 jich ministerstvo evidovalo 26, letos zatím 15. Následoval trestný čin podněcování k národnostní a rasové nenávisti se 14 případy, nebezpečné vyhrožování s 12 případy a hanobení národa, rasy či etnické skupiny v deseti případech. Ministerstvo také evidovalo šest případů úmyslného ublížení na zdraví.

Nejvíce, konkrétně 39 nenávistných skutků, letos zaznamenalo ministerstvo v Praze, s velkým odstupem následuje Moravskoslezský kraj s osmi případy a Středočeský kraj se sedmi případy. Žádné trestné činy s extremistickým podtextem nezaznamenalo vnitro ve třech krajích - Plzeňském, Královéhradeckém a Zlínském.