Jašek s obviněním nesouhlasí, uvedl, že odsuzuje válečné zločiny, „ať jsou páchány kýmkoliv“. Dnešní rozhodnutí není pravomocné.

Soudce Lukáš Svrček upozornil na to, že při posuzování toho, zda muž schvaloval válečné zločiny, musel vycházet z právně relevantních podkladů. Není podle něj pochyb o tom, že Jašek zločiny schvaloval veřejně. Ohledně posouzení toho, zda se na Ukrajině válečné zločiny dějí, odkázal na zprávu vyšetřovací komise OSN. „Soud panu obžalovanému nebere žádný jeho politický názor,“ zdůraznil dále soudce.

Stejný trest uložil muži v březnu trestním příkazem, Jašek proti němu ale podal odpor, musel proto případ projednat v hlavním líčení. Podle Svrčka se důkazní situace nezměnila, muž neprojevil sebereflexi. Podotkl také, že je Jašek v současnosti za obdobnou trestnou činnost prověřován znovu.

Jašek měl podle státní zástupkyně Kataríny Kandové na demonstraci 11. března na zádech batoh opatřený nášivkou s písmenem Z, které se stalo symbolem ruské invaze na Ukrajině. Na rukávu bundy měl také nášivku s logem ruské soukromé Wagnerovy skupiny, která se bojů na Ukrajině účastní. Jeho záměrem bylo podle žalobkyně vyjádřit podporu ruskému napadení Ukrajiny. Za popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia mu hrozilo až tříleté vězení.

Jašek s obviněním nesouhlasí. „Měl jsem za to, že svým jednáním neschvaluji žádné genocidium či zločiny páchané kdekoliv, kýmkoliv a na komkoliv,“ řekl soudu. Uvedl, že má mezi Ukrajinci mnoho přátel. Vycházel údajně zejména z informací na sociálních sítích. Má za to, že ruská strana občany samozvaných separatistických republik na východě Ukrajiny chrání „před zločinným ukrajinským režimem“.

Na otázky soudu nechtěl Jašek kvůli své nervozitě odpovídat, soudce proto přečetl jeho výpověď na policii. V té muž mimo jiné uvedl, že ruská vojska bojují na Ukrajině proti nacistům a považuje je za „osvoboditele“.

Žalobkyně v závěrečné řeči uvedla, že muž není souzen kvůli svému názoru na ruskou invazi, musel ale vědět, že symboly, které nosil, jsou vnímány jako symboly podporující agresi a s ní spojené válečné zločiny. Upozornila také na to, že zmíněná symbolika nebyla trestná do doby, než Rusko Ukrajinu napadlo. Podle Jaškova obhájce šlo o politický projev, který byl vyjádřením k nastalé situaci, a muž podle něj zločiny schvalovat nechtěl.

Jaškovo jednání soudce označil nejen za protiprávní, ale také za zavrženíhodné. „O to více je smutné, že se takto projevujete v místě, kde v roce 1968 bylo zraněno - a nejen zraněno - velké množství českých občanů z toho důvodu, že sem přijeli podobní ‚osvoboditelé’,“ řekl Jaškovi při odůvodnění rozhodnutí. Obžalovaný verdikt komentovat nechtěl.

Jaška dnes k soudu přišlo podpořit asi 15 příznivců. Jednání také provázel velký zájem médií, kterým Svrček umožnil natáčet celé jednání.

Po protivládní demonstraci v polovině března se několik stovek účastníků pokusilo vniknout do budovy Národního muzea a strhnout z ní ukrajinskou vlajku. Policie se zabývala i případem dalšího muže, který podle ní vyzýval ke stržení vlajky. Soud mu uložil trestním příkazem za podněcování k trestnému činu podmíněný trest, s ním však obviněný ani žalobci nesouhlasili a podali proti němu odpor. Soud případ projedná v červnu.