Když král Pchúmipchon roku 1946 v pouhých 18 letech nastoupil na trůn, byla thajská monarchie v rozkladu. Jeho absolutistický strýc abdikoval poté, co byl revolucí připraven o veškerou moc, a jeho starší bratr těsně po návratu do vlasti po dlouholetém exilu ve Švýcarsku zemřel za záhadných okolností.

Krizovým obdobím procházelo ve stejnou dobu i Thajsko, přinucené jako spojenec poraženého Japonska platit reparace a navrátit anektovaná území v Indočíně.

Pchúmipchon se za 70 let vlády zasloužil o pozoruhodný vzestup své země a vlastního úřadu – z Thajska se stal regionální "tygr" a druhá největší ekonomika jihovýchodní Asie, z krále osoba prakticky božského statutu, jehož portrét hrdě visí ve školách, v obchodech i ve většině běžných domácností.

Výročí panovníkových narozenin a jeho korunovace se každoročně měnila v masivní celonárodní oslavy za účasti milionů lidí a při každé další hospitalizaci stárnoucího Pchúmipchona se v posledních letech okolí nemocnice zaplňovalo jeho příznivci, modlícími se za královo zdraví.

Milovný panovník

Nejdéle vládnoucí panovník v thajské historii byl úspěšným modernizátorem i mediátorem. Nezměrný majetek koruny investoval do tisíců rozvojových projektů především v zaostalých a venkovských oblastech a svým příkladem inspiroval jak vlastní vládu, tak zahraniční společnosti.

V neklidných dobách se pak zasazoval o urovnání sporů mezi různými politickými frakcemi, které bez jeho intervence hrozily ještě větším krveprolitím – například v roce 1973 rychle zasáhl proti tehdejšímu vůdci diktatury, když policie na jeho příkaz začala střílet ostrými náboji do protestujících studentů.

A v roce 1992, v průběhu tzv. Krvavého května, vedl v přímém televizním přenosu jednání mezi premiérem z vojenské junty a lídrem opozice, která vyústila ve vypsání demokratických voleb a poklidné předání vlády.

V historii plné nekončící série pokusů o převrat – za jeho vlády jich bylo patnáct – představoval král Pchúmipchon často jedinou jistotu, jediný prvek stability v očích rozděleného národa. Ne náhodou proto už předem jeho smrt vzbuzovala obavy a potvrzení jeho úmrtí vedlo doslova k panice na finančních trzích, jež se předtím periodicky propadaly už při pouhých zprávách o jeho zdravotních komplikacích.

Současná vláda, mimochodem od roku 2014 další vojenská junta, vyhlásila rok trvající státní smutek a připravuje se na nástup korunního prince Mahá Vatčirálongkóna.

Vrtošivý následovník a jeho pudl Fufu

Princ Mahá se zatím ke svému oficiálnímu nároku nepřihlásil; podle tradice si vzal čas na tryznu za mrtvého otce a Královská rada jmenovala regentem 96 letého poradce zesnulého panovníka, Prema Tinsulanonda.

Až do poslední chvíle se objevovaly dohady, že by se vládnoucí junta mohla pokusit princovo převzetí trůnu zablokovat a prosadit nástupnictví jeho výrazně oblíbenější sestry.

Parlament už se ale vyjádřil v tom smyslu, že respektuje nástupnictví a zdá se, že se generálové prozatím s představou jeho korunovace smířily. A to přesto, že princ dlouho juntě ležel v žaludku pro své blízké vazby na jí svrženého expremiéra a miliardáře Tchaksina Šinavatru, který si královského spojence vydržoval nákladnými dary.

Většina Thajců má ale s princem ještě vážnější problém než jsou jeho politické vazby – podle všeho je totiž přesným opakem svého otce. Od mládí nejevil zájem o věci veřejné ani o populární královské rozvojové projekty, ve vlastní zemi tráví jen málo času a většinu finančních prostředků používá na udržování svého rozhazovačného životního stylu.

Následník trůnu se zcela zdiskreditoval uniklou videonahrávkou z roku 2007, kde se jeho tehdejší manželka – a tedy potenciální královna – objevila téměř nahá při bizarní narozeninové oslavě uspořádané milovanému psovi Fufu.

Zatímco princ Mahá si pudlíka Fufu cenil tak, že ho vodil na setkání s velvyslanci a dokonce mu přidělil hodnost velitele letectva, u veřejnosti tím vzbudil pohoršení. Thajské zákony přísně zakazují jakoukoli kritiku královské rodiny, a tak se o nahrávce nesmělo oficiálně diskutovat, nicméně jejímu masivnímu rozšíření po sociálních sítích se nedalo zabránit.

Smrt krále v "nejméně vhodnou" dobu

Výstřednosti ohledně princova pudla přitom působí přímo nevinně proti jeho chování vůči bývalým manželkám. Mahá prozatím vystřídal tři - řadu příbuzných té poslední nechal kupříkladu před dvěma lety pozatýkat, přičemž její rodiče byli uvězněni za urážku královského majestátu. Kolem korunního prince také zemřelo několik jeho bývalých poradců.

Nástupnictví nevypočitatelného a neoblíbeného prince Mahá každopádně přichází v nevhodnou dobu. Thajsko je dva roky po vojenském převratu opět na pokraji vnitřního konfliktu a zvlášť na příští rok ohlášené parlamentní volby budou skutečným testem stability současného režimu.

Král bude mít možnost situaci v zemi ovlivňovat nejen svým neformálním vlivem a ústavním postavením, ale i obrovským množstvím finančních prostředků, kterými disponuje přes svěřené fondy (jejich hodnota se odhaduje na více než trilión korun). Jak s nimi a se svou funkcí nový monarcha naloží se uvidí ve chvíli, kdy oficiálně převezme svoje dědictví.