Řádění hurikánů, zemětřesení, výbuchy sopek, nebo pokles mořské hladiny - život v některých městech rozhodně není jednoduchý. Kvůli klimatickým změnám se na seznam katastrof, které představují potenciální hrozbu, můžeme přidat ještě i tající led. 

Vzácným případem živelné katastrofy, která s táním ledu souvisí, je tzv. ledové tsunami, které například v roce 2013 zasáhlo kanadskou oblast Ochre Beach ležící v okolí jezera Dauphin. Ledová stěna tam zlikvidovala 6 domů.

Stoupající mořská hladina ohrožuje spoustu světových měst

Katastrofa v Ochre Beach byla vzácnou výjimkou. Velké záplavy způsobené táním ledu, které zvedají hladiny řek a moří, však některé jiné regiony trápí s železnou pravidelností. 

Nejtypičtějším příkladem jsou Benátky, jedno z nejníže položených měst na světě. Náměstí sv. Marka, nejnižší bod Benátek, zažívá záplavy asi 100 krát do roka. Pravda, zvedající se mořská hladina není v případě Benátek jediným viníkem. Oblíbená destinace zamilovaných párů totiž patří k městům, které se postupně propadají. 

Benátky se v důsledku zhutňování půdy klesly v letech 1950 až 1970 až o 20 centimetrů. Propadá se také Ho Či Minovo Město, zhruba o dva centimetry ročně. A třeba Jakarta až o 10 až 20 centimetrů za rok! Za poslední tři desetiletí indonéská metropole "spadla" zhruba o čtyři metry, což tamní pobřežní zdi na efektivitě zrovna nepřidává. 

Déšť nebo sucho jako pohroma

Zato Miami trápí zase jiný problém. Město leží asi tři tisíce metrů pod hladinou moře a pravidelně ho sužují tropické bouře. Miami navíc stojí na vápencovém podloží, které nasává mořskou vodu. Ta se pak dostává do kanalizací, ze kterých se pak znečištěná voda dostává do pitných zdrojů. Miami se jednou může stát naprotosto neobyvatelné.

Stoupající mořská hladina ohrožuje i maledivskou metropoli Malé, které se pokouší bránit tragickému osudu mořskou hrází postavenou za 63 milionů dolarů s pomocí japonských investic. 

Pro některá města se může proměnit v katastrofu i "obyčejný" déšť. Třeba v Detroitu nedávno spadlo za den tolik srážek, co jindy za celé léto. Příval vody nezvládla zastaralá detroitská kanalizace a katastrofa byla na světě. 

Zcela opačné problémy mají některá africká města sužovaná naopak nedostatkem vody a suchem. Některé osady v severní Mauretánii ohrožuje rozšiřující se Sahara. V ulicích města Chinguetti se vrší písek v takovém množství, že by město mohl nakonec úplně pohřbít. 

Kdo je tedy na tom nejhůř?

Předem ztracenou bitvu s přírodními živly svádí mnoho měst. Lze ale určit, nad kterým z nich visí největší hrozba?

Katastrofy se sice dají předvídat jen těžko, nejhorší mračna se ale stahují nad Malé. I kdyby tam nová pobřežní zeď fungovala dál, ostrovy v okolí maledivské metropole v budoucnu zmizí pod mořskou hladinou. A s nimi zmizí i smysl existence Malé.